Anglický básník Ted Hughes (1930–1998) je chápán jako ta horší polovina mytologického literárně-manželského páru, který tvořil se Sylvií Plath. Americká básnířka ho ve svých konfesijních verších popisovala jako zachránce i žalářníka, jehož byla obětí, a některé feministky ho obviňovaly, že k autorčině sebevraždě v roce 1963 zásadně přispěla i jeho nevěra. Britský poeta laureatus dlouho mlčel; až když věděl, že trpí nevyléčitelnou nemocí, vydal nedlouho před smrtí sbírku 88 básní nazvanou Dopisy k narozeninám – nejexplicitnější odpověď na sebevraždu Plath a jejich sedmileté manželství, která nyní vyšla česky.
Psát ji začal už roku 1963 a jejich pouto mapuje od prvního setkání. Sylvia mu coby Fulbrightova stipendistka v Británii učarovala i svým americkým zjevem a chováním, načež se učil vidět svět jejíma očima. Třeba v Paříži, kde si všímal pozůstatků druhé světové války, zatímco ona hledala stopy Hemingwaye a Fitzgeralda – ale i tam „vlekla svou bolest“, kterou v ní „zažehl“ její otec Otto. Hughes tu kromě vlastní paměti samozřejmě zápasí s legendární verzí jejich vztahu a společných prožitků, jak je podala jeho žena. Občas proto píše i jejím vlastním jazykem a obraty („teď může tvůj dav dochroupat buráky“). Zároveň se tu vrací ke svým hlavním tématům jako násilí, smrt a přežití v přírodě, již chápe stejně jako jeho krajan Charles Darwin.
Akademička Marjorie Perloff sbírku odmítla s tím, že Hughes už ztratil originalitu a poetickou sílu. A připomněla,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
