DĚLNÍCI KULTURY
Nesourodá čtveřice se rozpačitě pohupuje do rytmu. Herečka Liza Minnelli, herci Dudley Moore a Walter Matthau a komik Richard Pryor. Z každé strany jeviště na ně shlíží obří zlatá soška filmové ceny Oscar. V roce 1983 jim organizátoři svěřili moderování jejího předávání. Odstartovali ho společným zpěvem songu, který se evidentně naučila jen Minnelli. Richard Pryor vypadal, že neví, kde je. A to byl pouze začátek večera zábavného jen nechtěně. Americká filmová a televizní akademie chtěla kvartetem večer osvěžit. Dodat mu větší showbyznysový lesk. Nebude to poprvé ani naposledy, co bude experimentovat s konferenciéry, aby pomohla „svému“ pořadu, který je hlavním zdrojem jejích příjmů.
Oscary léta řeší pokles sledovanosti. Ceny nemají zdaleka takový zvuk, jaký měly třeba na konci osmdesátých nebo devadesátých let, kdy představovaly skutečně globální zábavní událost, na kterou netrpělivě čekalo publikum po celém světě. V roce 2010 se organizátoři pokusili zvýšit zájem navýšením počtu filmů v kategorii nejlepší film z pěti na deset. O rok později je napadlo, že přitáhnout mladé publikum a udělat Oscary víc hip a cool by mohly mladé tváře zlobivého chlapce Jamese Franca a populární romantičky Anne Hathaway. Franco působil, jako by chtěl být jinde a že se královsky nudí. Hathaway chtěla nudu vyvážit přehnaným nadšením, jehož výsledkem bylo, že vypadala, že se vymkla kontrole. Sázka na mládí nezafungovala a mladých diváků ubylo.
Po třech ročnících bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
