Česká inflační laboratoř

Chorvatsko přechází na společnou evropskou měnu a nic na tom nemění ani nemilý lapsus z minulého týdne, kdy vyšlo najevo, že na větvi číhající kunu z chorvatské jednoeurové mince autor bez dovolení obkreslil z cizí fotografie. Chorvatská centrální banka musela vyhlásit novou soutěž a šanci tak nejspíš dostanou konkurenční návrhy jako obligátní mapa země nebo portrét chorvatského rodáka, ve skutečnosti ovšem etnického Srba Nikoly Tesly.

Pro zdejší příznivce eura jde o luxusní starosti. Česko, jak známo, s měnovou konverzí dlouhodobě váhá. Na rozdíl od Chorvatska nemá tolik eurových dluhů, ekonomické dění tu zatím běží v národní měně daleko víc než na Balkáně. Do eurozóny se nehrne ani nová vláda, byť některé strany pětikoalice – hlavně Piráti a TOP 09 – euro před volbami podporovaly jako další logický krok v integraci do EU.

Hrací pole se zdá být dlouhodobě zabetonované. Převládá názor vykolíkovaný už v éře Václava Klause, že euro je pro zdejší ekonomický provoz zbytečně riskantní krok na úkor národní suverenity. Poslední měsíce ale přece jen vnášejí na českou scénu nový prvek. Období vysoké inflace otevírá jedinečnou možnost vyhodnotit, jak to s přínosy vlastní měny a samostatné měnové politiky vlastně je. Vyplatila se? A pokud zatím ne, změní se to v nadcházejícím období, které má být boji s inflací zasvěceno a každý, Česko i eurozóna, na to jde trochu jinak?

Šest ku čtyřem

Češi – stejně jako ostatní postkomunističtí novicové – se k přijetí eura dobrovolně zavázali už samotným vstupem do Evropské unie. Společná měna je důležitým předpokladem ve scénáři integrované Evropy a při vstupu do EU se zdálo, že půjde jen o technickou otázku, postavenou na plnění ekonomických parametrů, jako je rozumný rozpočtový schodek a dluh, nízká inflace a stabilní kurz. Česko tato kritéria před pandemií bez potíží plnilo a nemělo by mít problém se k nim znovu brzy vrátit. O faktické převzetí eura tady ale není zájem.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina veřejnosti je s korunou spokojena a nevidí důvod ke změně. Loni podle CVVM podpora přijetí eura o něco vzrostla, odpůrci však mají stále navrch v poměru 60 : 40. Ať už kvůli strachu ze zdražování, chybějící debatě o přínosech nebo zmíněnému dlouhodobě odmítavému postoji zdejších elit.

Nechuť k euru trvale vyznává i zdejší centrální banka. Dříve každý rok, po intervenci Andreje Babiše už jen jednou za dva roky vydává spolu s ministerstvem financí ekonomickou analýzu, jak je země na euro připravena. Čistě po ekonomické stránce šlo v těchto rozborech vždy najít oporu jak pro přijetí eura, tak pro další odklad. Výsledné doporučení ČNB a ministerstva ale pokaždé znělo ve prospěch zachování národní měny a autonomní měnové politiky, bez níž by zdejší centrální bankéři přišli o svou hlavní roli.