Tenis

Tenis na sebe v poslední době upozornil hlavně aférou Novaka Djokoviće a jeho trapného covidového mlžení. Ale to je málo.

Upozornil na to Thanasi Kokkinakis, australský tenista, který teď spolu s parťákem Kyrgiosem vyhrál čtyřhru na Australian Open.

„Pokuď tenis nezačne víc podporovat hráče, který dělaj show, na který baví lidi se koukat, tak tenis…“ pronesl Kyrgios na jedné z mnoha tiskovek, na něž se kvůli němu dívají statisíce lidí.

„Dying,“ doplnil právě Kokkinakis.

Co táhne právě teď lidi k tomu, aby se koukli na tenis?

Není to brutálně od dětství vytvořená nuda a přesné míče od základní čáry. Kyrgios a Kokkinakis když vyhrají, tak se ve výskoku potkají centrální částí těla. Když se pak se soupeři verbálně napadnou v šatnách, je to ještě lepší. Přidávají něco navíc ke hře, kterou výborně ovládají.

Tohle dělal McEnroe, potom trochu Agassi… a potom éra showmanů skončila.

Elegantní balet Federera, stroj Djokoviće a síla Nadala opanovala posledních patnáct let světového tenisu a mladí hráči jsou podobní.

Tenis je jako život.

Žádný jiný sport není tak dokonale podobný životu.

Hráč stojí na základní čáře a nikdo jiný než on sám a jeho oponent nemůže jeho cestu ovlivnit. Ten oponent je v přeneseném slova smyslu život sám a cesta hráče skrz údolí smutku, hříchu a strádání se může velmi rychle měnit v cestu štěstí, lásky a totálního naplnění.

A naopak, během velmi krátké chvíle.

Nikdo neví, jak to dopadne.

Kdo se díval na letošní finále…