Zemědělství šířiti budeš
Nová revoluce v přírodních vědách umožňuje vyprávět dosud skryté příběhy z prehistorie. Jaká to má úskalí?
Roku 2011 byly zveřejněny výsledky izotopových analýz zubní skloviny muže pohřbeného poblíž Stonehenge, který zemřel někdy kolem roku 2300 před naším letopočtem, právě v období vzniku této monumentální stavby. Nová metoda využila toho, že prostřednictvím potravy se do lidských zubů dostávají izotopy stroncia v poměru, který je závislý na místních geologických podmínkách. Pokud se tedy člověk stravoval z lokálních potravin (což bylo v pravěku pravidlem), dokážeme poznat, odkud pocházel. A ukázalo se, že muž pokřtěný podle hrobové výbavy na Lukostřelce z Amesbury se nenarodil v Británii, ale někde ve střední Evropě, možná v Německu. Noviny tehdy zveřejnily karikaturu, na níž bylo Stonehenge vyobrazeno jako pivní stan plný chlapíků s tupláky oblečených do kožených kalhot s padacím mostem. Ale humor stranou – Lukostřelec odstartoval dekádu průlomových objevů týkajících se prehistorie, která se tak začala zalidňovat osudy konkrétních lidí a společností. Konečně bylo o čem vyprávět!
S psaním knih o prehistorii je totiž trochu problém. Prehistorií myslíme koncept studia lidských kultur a společností, který je zcela nezávislý na psané historii. Prehistorie tedy není primárně obdobím, které by bylo velmi dávno. Ve skutečnosti naprostá většina společnosti začala svou minulost písemně zaznamenávat teprve před pár stoletími nebo milénii, a to včetně nejmocnější země současného světa, která byla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
