0:00
0:00
Rozhovor30. 1. 202215 minut

Není důvod naříkat

S mladým farmářem roku 2021 Erichem Vodňanským o penězích v zemědělství, smyslu dotací, půvabu české krajiny a ceně vajíček

Erich Vodňanský
Autor: Milan Jaroš

Mají se čeští zemědělci dobře?

Řekl bych, že ano.

↓ INZERCE

Pouliční protesty za vyšší dotace obvykle budí dojem, že ne.

Zemědělství je v mnoha ohledech běžné podnikání. Otázka je, co všechno se dnes od něj očekává a co má splňovat. Na malé rodinné farmě, která je pro vlastníky jediným zdrojem peněz, to může být ekonomicky těžké. Ale standardní zemědělské podniky prosperují dobře. Stačí se podívat na to, jakou mají techniku.

Vyrůstal jste v Rakousku – hospodaří se lépe tam, nebo tady?

Rakousko je v mnoha ohledech úplně jiné. Malí sedláci tam mají podstatně silnější zastoupení i lepší postavení. Péče o krajinu je v Rakousku mnohem dál. Tady zemědělství zůstává od lidí na venkově pořád hodně odtržené. Nebýt komunismu a kolektivizace, tak by sedláci obhospodařovali svoje pole, měli by svoje malé statky, místo toho máme dominanci velkých podniků, která je v Česku největší z celé Evropské unie. Podmínky pro hospodaření jsou tu ale v porovnání s Rakouskem podobné. V mnoha ohledech velmi dobré. Máme velmi úrodnou zem, klimaticky jsme v poměrně výhodné krajině, spoustě plodin se tady daří.

Vás zemědělství uživí dobře?

Ano. Jsou lepší a složitější roky, ale nechci a nemůžu si stěžovat. Ze začátku, než jsme statek po restitucích opravili, to bylo těžší. Ale teď už to začíná být radost. Našich pět set hektarů už je na evropské poměry docela hodně. V Rakousku bychom patřili k největším statkům. V Česku je spousta firem, které jsou mnohem větší, ale i tady jsme velikostně nadprůměr. Tak velká plocha, zvlášť když hospodaříme na vlastním, už znamená jistý ekonomický základ, na kterém jde dobře stavět.

Ptám se proto, že v zemědělství jako by bylo zvykem tvářit se spíš tak, že všichni jsou těsně před krachem. Přinejmenším když se protestuje. Je to klam?

Ano je, ale k zemědělství určitá forma naříkání tak nějak patří. Každý přece ví, že pro farmáře je nepřítel jaro, léto, podzim i zima. Nechci zlehčovat, že naše profese má svoje složitosti a úskalí. To přísloví však mělo svou relevanci v historii, dnes už neplatí.

Šel bych ještě dál

Jak moc tomu pomáhají dotace? Šlo by fungovat i bez nich?

Šlo, na našem statku tvoří dotace zhruba pětinu příjmů, zbytek jsou normální tržby. Ale s rušením dotací je to složitější. Spousta mých zdejších kolegů vám řekne, že kdyby dotace nebyly, tak by se jim dařilo lépe – pokud by tedy dotace nebyly nikde v zahraničí.

Mají pravdu?

Jde o argument těch, kterým nahrává jejich velikost. V tom má zdejší zemědělství jasnou ekonomickou výhodu. Úspory z rozsahu fungují v každém odvětví, i v tom našem. Já mám logicky lepší postavení než dvacetihektarový kozičkář, v jiném postavení je zase vůči mně Agrofert. Čím větší firma, tím větší výhody v nákupu, v prodeji, ve všem. A protože v Česku velké podniky dominují, zaznívají tady občas k dotacím výhrady.

Máte pro takové výhrady pochopení?

Samozřejmě že ne. My odtud přece nemůžeme říct: Zrušme dotace všude. Nelze zakázat Německu, Rakousku nebo Francii, aby si tam vlastního zemědělství cenili a podporovali ho svým, národním způsobem. Což by tyto země dělaly. My máme štěstí, že Evropská unie se snaží společným postupem tyto národní tlaky vyrovnat. Bez toho bychom sice měli naše velikostní výhody, ale rozpočtové možnosti státu jsou tu samozřejmě mnohem omezenější než třeba v Rakousku nebo ve Francii, kde má navíc selský stav tradičně silné zastoupení. Tam vždy zdroje na takovou podporu byly a náš stát by bez EU neměl šanci je z vlastního dorovnat. Jiná otázka je, zda jako celá Unie nastavujeme dotace správně.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc