0:00
0:00
Kultura30. 1. 20222 minuty

Jak se cizí slova zabydlují v češtině

Astronaut

Pokaždé když se v češtině objeví nové cizí slovo, chvíli trvá, než se jeho podoba ustálí. Například když se před dvěma lety začal z Číny přes italskou Lombardii šířit po Evropě a do zbytku světa nový koronavirus, jedním z nejfrekventovanějších slov toho roku pak byl název pro onemocnění, jež tento zákeřný virus způsobuje – covid-19.

V českých médiích se zpočátku tenhle výraz vyskytoval v několika podobách: COVID-19, covid-19, Covid-19, covid 19 či covid19. Která varianta se nakonec ujala, dnes už víme, především kvůli tomu, že covid-19 zatím z našich životů nezmizel. Zajímavé je i to, že na jaře 2020 jasně převažovala v médiích nesklonná podoba: „pandemie covid-19“, „boj s covid-19“ atd. Po pár týdnech se ale nejprve v mluvených projevech a poté i v psaných jednoznačně prosadilo skloňování („boj s covidem-19“) a dnes už je tato varianta podle Internetové jazykové příručky jediná správná.

↓ INZERCE

Do češtiny však neustále proniká spousta cizích slov, aniž by byla doprovázena tak tragickou událostí, jakou je pandemie infekční choroby. Někdy stačí název zahraniční firmy – třeba když se Mark Zuckerberg nedávno rozhodl, že firmě, která zastřešuje Facebook, ale také Instagram, WhatsApp či Oculus, dá nový název – Meta.

Některá média se s otázkou, zda skloňovat, či neskloňovat tento název, vypořádala tak, že jej spojila s opěrnými obecnými jmény typu „firma“ nebo „společnost“, například „logo společnosti Meta“. To je však příliš dlouhé a zejména do zpravodajských textů se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc