24 emocí za vteřinu

Byl jednou jeden muž, který uměl krotit světlo. Kdysi dávno, v éře zvané osmdesátá léta, přesvědčil svět, že dokáže kouzlit a tvořit magické obrazy a světy, které s tím, kdo je spatří, zůstanou navždy jako konejšivé sny a zhmotnělý úžas. Obrazy, které přinášejí radost a vzrušení, umějí hojit emoční rány i zahánět strachy. Postupně se na kouzelníka trochu zapomnělo a nadvládu nad zábavou pro celou rodinu převzaly úžasné nové stroje jménem Marvel a Pixar, které dokázaly dělat divy s jedničkami a nulami. Jednoho dne se stárnoucí kouzelník rozhodl, že všem připomene, jak úžasné bylo, když přijel do města a spustil představení, které bývalo největším představením na světě. Na markýze svítil název Fabelmanovi. Kouzelník se jmenoval Steven Spielberg. A tentokrát má jeho představení ještě jeden cíl. Nebo alespoň perspektivu.

Magická figura

Fabelmanovi, nejnovější dílo pětasedmdesátiletého amerického režiséra Stevena Spielberga, měli premiéru letos v září na festivalu v Torontu a aktuálně v kinech startují oscarovou kampaň. Promováni jsou jako Spielbergův „nejosobnější“ film. Poloautobiografie o dětství a dospívání prostoupenými vášní k filmu a definovanými složitým vztahem k rodičům směřujícím k rozvodu. Spielbergovým alter egem je Sammy Fabelman, slušný židovský mladík s jedinou vášní a výjimečným talentem. Je přitom dobré mít na paměti, že jde o autobiografii jako součást hollywoodské fikce, kterou je sám Steven Spielberg.

[pull-quote author=""…