Smrt na letišti

Terminál 2F pařížského Letiště Charlese de Gaulla je supermoderní stavba. Jeho ocelová střešní konstrukce připomíná jemné žebroví stropu katedrály, prostupuje jí však přirozené rozptýlené světlo, kterým pak procházejí cestující se zavazadly, jako by se toulali pod mořskou hladinou. Lidské bytosti z tohoto zvláštního prostoru obvykle mizí odletovými branami do míst jako Lyon, Marseille, Nice nebo Barcelona. Íránec Mehrán Karímí Náserí zvolil jinou únikovou cestu, přišel sem dobrovolně zemřít. Jako člověk přichází zemřít domů.

Příběh záhadného „sira Alfreda“, jak si sedmasedmdesátiletý muž sám říkal, je i není mezinárodně známý. Stal se předlohou slavného filmu Stevena Spielberga Terminál s Tomem Hanksem v hlavní roli. Film se však skutečným příběhem jenom velmi volně inspiruje, mění dokonce i národnost muže, který se zabydlel na terminálu mezinárodního letiště. A to pořádně, skutečný Náserí totiž v zóně nikoho na pařížském aerodromu strávil těžko uvěřitelných 18 let.

Zda zde uvízl v labyrintu mezinárodní byrokracie, nebo vlastní duše, není ovšem vůbec jasné. Narodil se v roce 1945 v Íránu, jeho otec měl být íránský lékař, matka skotská zdravotní sestra sloužící u těžební společnosti. Nebo anglická zdravotní sestra. Nebo švédská zdravotní sestra, záleží na tom, ve kterém období se novináři záhadného muže ptali.

Pátráním po matce zdůvodnil osamělý muž svůj příchod do Evropy. Nebo také účastí na protestech proti šáhově režimu, což prý vedlo k…