Nejde jen o ekonomiku, hlupáku
Proč americké volby dopadly jinak, než se čekalo
Nechtěl bych nijak rozptylovat vaši pozornost před zítřejšími volbami,“ promlouval nezvykle jemným a klidným hlasem Donald Trump minulé pondělí na mítinku v Ohiu, kam vyrazil podpořit tamního republikánského kandidáta do Senátu. Nehrál mu k tomu žádný ze známých amerických disko hitů, jak bývá zvykem, ale vážná hudba. „Ale také bych chtěl oznámit, že příští týden 15. listopadu, u sebe doma v Mar-a-Lago na Floridě, oznámím něco velkého,“ dodal. Příznivci vypukli v jásot, v Trumpově oznámení totiž – tak jako zbytek Ameriky – slyšeli ohlášku jeho další prezidentské kandidatury.
Minulé pondělí jako by měl Trump vítr v zádech a nad jeho demokratickými oponenty se zatahovalo. Republikáni byli na koni a trumpovské křídlo postavené na popírání výsledků minulých voleb pevně usazené v jádru strany. Do karet jim hrála rekordní nepopularita Joa Bidena a největší inflace za posledních čtyřicet let. Obrana demokratů postavená na argumentech o nutnosti bránit demokracii a práva žen na nakládání se svým tělem pak v posledních dnech působila jako příliš abstraktní apel neschopný obstát proti pragmatickému pravidlu „jde o ekonomiku, hlupáku“. Voliči, kteří přišli k volbám v nadprůměrném počtu, však zdánlivě jasný příběh přepsali. Ohlašovaná republikánská vlna neproběhla, obě strany se drží vyrovnaně. Trumpisté na řadě míst prohráli. A volby také ukázaly, že demokracie a její kvalita Američany dost možná zajímá víc, než se v hluku sociálních sítí a nedokonalých průzkumů zdálo.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu