Tajemství života s džunglí

Tradiční postup je následující. Nejdříve je potřeba získat pozemek – nakoupit, často ale ukrást či prostě obsadit území nikoho. Potom je zapotřebí vykácet prales a dřevo prodat. Následně je dobré na mýtinu vyhnat hovězí dobytek a několik následujících let se věnovat pastevectví. Poté už zbývá pouze vypasenou (a dobře pohnojenou) půdu prodat pěstitelům sóji. V tu chvíli má již odlesněný pozemek pětkrát až desetkrát vyšší cenu než ve chvíli, kdy se na ní kroutil, vzpínal a plazil původní pralesní porost.

Popsaný proces, samozřejmě v nejrůznějších variantách, je základním principem zkázy amazonského pralesa. Z pohledu běžných obyvatel oblasti je „ekonomicky rozvinutá“ džungle na první pohled hodnotnější než džungle ponechaná ladem. Existují seriózní výpočty, podle nichž by Brazílie, pokud by mýtit přestala, přišla v následujících třiceti letech jenom na příjmech z hovězího masa a sóji o téměř 300 miliard dolarů. To je 16 procent tamní ekonomiky.

Přesto se minulý týden stalo něco zásadního. V prezidentských volbách prohrál populistický nacionalista Jair Bolsonaro, tedy politik, který se s výše popsanou linkou myšlení naprosto ztotožňoval a podle toho také konal. Za čtyři roky jeho vlády kácení deštného pralesa prudce eskalovalo. Pro představu, vloni se v Brazílii podle vládní monitorovací instituce Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais vykácela plocha o něco větší, než je…