Svět

Kancléř v Pekingu

Olaf Scholz v doprovodu špiček německého průmyslu minulý pátek na zhruba dvanáct hodin navštívil Peking, delšímu pobytu a přenocování zabránila přísná pandemická opatření čínské vlády. Scholz se stal prvním státníkem zemí G7, který od začátku pandemie před necelými třemi lety navštívil Čínu a jejího vladaře Si Ťin-pchinga. Kritici německému kancléři vyčítali, že do Pekingu vyrazil jen těsně po skončení sjezdu Komunistické strany Číny, který dal absolutní moc Si Ťin-pchingovi, jenž zemi změnil v nacionalističtější a ideologií řízenou mocnost. Zaznívala též kritika, že Scholz do Číny odjel sám, a nikoli v doprovodu jiného evropského premiéra, a oslabil tak snahy o společnou evropskou diplomacii vůči Pekingu. V Německu přesto dochází k přehodnocování vzájemných vztahů. Podle aktuálního průzkumu agentury Infratest dimap považuje 63 procent dotazovaných současnou Čínu za „ohrožení bezpečnosti ve světě“ a jen 30 procent ji naopak za ohrožení nepovažuje. Prezident Frank-Walter Steinmeier řekl, že se země musí poučit z ruské invaze na Ukrajinu a „poučení tkví v tom, že musíme snížit naše jednostranné závislosti, kdekoli to je možné. Týká se to zvlášť vztahů s Čínou.“ I vůči Číně vstřícný kancléř Olaf Scholz vyzval německé firmy, aby snižovaly závislost na ní a místo toho diverzifikovaly do jiných trhů.

Sunak do Egypta

Britský premiér Rishi Sunak změnil názor a oznámil, že se vydá na klimatickou konferenci OSN do Egypta. Novopečený předseda vlády původně tvrdil, že se musí věnovat naléhavým domácím záležitostem, především přípravě mimořádného návrhu rozpočtu, ocitl se ale pod silným tlakem kolegů i opozice. „Bez akce proti změně klimatu neexistuje dlouhodobá prosperita. Bez investic do obnovitelných zdrojů neexistuje energetická bezpečnost,“ zdůvodnil Sunak změnu názoru. Týdeník The Economist mezitím vyšel s obálkou, na níž se loučí s cílem zamezit většímu oteplení planety než o 1,5 °C.

Teror v Somálsku

Dva atentáty v somálském hlavním městě Mogadišo, k nimž se přihlásila teroristická skupina aš-Šabáb (místní odnož al-Káidy), si vyžádaly nejméně sto mrtvých. K útoku došlo poté, co v minulých týdnech vládní síly ve spolupráci s vlivnými klany vytlačily tyto extremisty z řady somálských měst. Válka společně s nebývalým suchem v Somálsku vytvořila jednu z nejhorších humanitárních krizí 21. století – OSN varovala, že ve východoafrické zemi v příštích měsících vypukne hladomor.

Přece jen mír v Etiopii?

Etiopská vlády a milice severoetiopské provincie Tigraj uzavřely dohodu o klidu zbraní, která dává naději na ukončení dva roky trvající války. Tigrajští bojovníci, kteří se v minulých týdnech dostali do velké defenzivy, musejí do třiceti dnů odevzdat zbraně a vpustit provládní síly do hlavního města regionu Mekele. Jednání zprostředkovává Africká unie a pozorovatelé jim ještě před týdnem nedávali příliš šancí na úspěch. Otevřené však je, nakolik se dohodu podaří převést do reality.

Ceer: saúdskoarabsko-tchajwanský elektromobil

Saúdská Arábie uzavřela dohodu s tchajwanskou společností Foxconn, která v ropném království začne vyrábět elektrická auta. Společný projekt, který financuje saúdskoarabský investiční fond, bude fungovat pod novou značkou Ceer a první auta by měla být poslána do provozu v roce 2025. Projekt má pomoci diverzifikovat saúdskoarabskou ekonomiku a vytvořit nové zdroje příjmů vedle prodeje ropy. Pokud bude úspěšný, měl by Ceer konkurovat v prodejích na Blízkém východě Tesle a čínské automobilce BYD.

Návrat Benjamina Netanjahua

Páté izraelské volby za poslední čtyři roky nejspíš vrátí moc opět do rukou Benjamina Netanjahua. Blok stran, v jejichž čele stojí, získal 64 ze 120 křesel v Knesetu, izraelském parlamentu. Netanjahu působil ve funkci premiéra patnáct let až do minulého roku, kdy ve volbách prohrál a novou vládu sestavila nesourodá koalice osmi stran napříč politickým spektrem. Drželo ji pohromadě hlavně přání nahradit Netanjahua, obrovské vnitřní rozpory ale neunesla a po roce se rozpadla. Pravděpodobná nová Netanjahuova vláda bude záviset na podpoře ultranacionalistické, krajně pravicové strany, jejíž lídr Itamar Ben-Gvir byl až donedávna i pro Netanjahua příliš extremistický. Nyní ale nejspíš usedne do funkce ministra pro bezpečnost.

Dánové u voleb

V dánských parlamentních volbách obhájila premiérský post šéfka středolevých sociálních demokratů Mette Frederiksen. Ta byla nucena vyvolat předčasné volby po tvrdé kritice kvůli nelegálnímu hromadnému vybíjení norků. Norčí farmy jsou důležitou součástí dánské ekonomiky, vláda však nařídila plošné zabíjení 17 milionů zvířat v obavě, že přispívají k šíření choroby covid-19. Sociální demokraté získali nejvyšší podporu za posledních dvacet let, premiérka chce nicméně vytvořit širší než pouze středolevou koalici.

Čínská raketa ve Španělsku

Španělsko muselo částečně uzavřít svůj vzdušný prostor. Příčinou byly trosky čínské nosné rakety Dlouhý pochod, jež vynášela na oběžnou dráhu jeden z modulů budované čínské vesmírné stanice. Trosky rakety vstoupily nekontrolovatelně zpět do atmosféry nad jižním Pacifikem, nejdelší část měřila okolo 30 metrů a vážila 17–23 tun. Jednalo se o čtvrtý let zmíněného typu rakety, po prvním startu dopadla část trosek na území Pobřeží slonoviny a poškodila několik budov. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí oznámil, že návrat podobných raket do atmosféry je „běžnou mezinárodní praxí“ a že pravděpodobnost jejich dopadu na zem je extrémně nízká.

Atentát na pákistánského populistu

Bývalý pákistánský premiér Imran Chán byl postřelen během protestního shromáždění ve městě Wazirabad. Chán, který ztratil podporu parlamentu letos na jaře, objíždí zemi a vede kampaň za předčasné volby, díky kterým by se chtěl do úřadu vrátit. Chán mával minulý čtvrtek svým příznivcům ze střechy otevřeného auta, když střelba začala. Politik byl postřelen do nohy a následně převezen do nemocnice, další člověk zemřel a alespoň deset bylo zraněno. Policie zadržela jednoho podezřelého. Někteří Chánovi příznivci obvinili současného premiéra Šáhbáze Šarífa, že za útokem stojí. Ten to odmítl. „Chán je můj soupeř, ne nepřítel,“ uvedl.