Stát, nebo království (boží)
Čemu věří čeští politici a jak to ovlivňuje jejich rozhodování
Pražská Fortna, kaple bosých karmelitánů, se nijak zvlášť neliší od běžných katolických kostelů. Snad až na velikost – ve dvou pruzích je zde pouze osm řad lavic. Pokud se zastavíte dopoledne a je hezké počasí, kapli jemně prozařuje slunce, které sem dopadá z několika vysoko posazených oken. Zvuky zvenčí dovnitř příliš nedoléhají, klid ruší tu a tam auto projíždějící po kostkách náměstí. Jsme ale na Hradčanském náměstí, na dohled od Pražského hradu a provoz v okolí je minimální.
Právě sem loni 17. prosince dopoledne přišla společně na mši skupinka členů nastupující vlády, kterou za několik hodin čekalo oficiální prezidentské jmenování. „Jít se duchovně trochu usebrat a požádat Pána Boha o požehnání pro činnost vlády v nelehké době nepovažuji za nic proti ničemu,“ okomentoval mši neoficiálně jeden z tehdy nových ministrů. Na české poměry mají v současné vládě lidé, kteří se hlásí k nějaké církvi, nadprůměrné zastoupení. Vedle minimálně sedmi katolíků, mezi něž patří kromě některých lidovců i premiér Petr Fiala, Jana Černochová, Vlastimil Válek nebo Helena Langšádlová, tam sedí také evangelík Mikuláš Bek, starokatolík Jan Lipavský nebo husita Ivan Bartoš. Jde o více než polovinu kabinetu a výše naznačená anonymita odkazuje k zajímavému paradoxu: ministři shodně tvrdí, že víra je jejich soukromá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu