Když se bortí příběhy

Ben Lerner (43) je jedním z nejoceňovanějších amerických básníků své generace. Českému čtenáři se ovšem představuje až svým třetím románem, s nímž se dostal do finále letošní Pulitzerovy ceny. Topecká škola obsahuje, podobně jako jeho předchozí prózy, řadu autobiografických prvků, ale přetváří je ve výsostně románové zápletky a scény (Lerner skutečně dospíval v Topece, kam jeho rodiče přišli na známou psychiatrickou kliniku, liberální enklávu v jinak konzervativním městě, a jeho matka napsala knihu o ženském hněvu).

Ve výsledku jako by si tak na stránkách podával ruce hrdina románu Svět podle Garpa od Johna Irvinga s autorským gestem mladého Leonarda Cohena z doby, kdy kanadský básník v románech Oblíbená hra a Nádherní poražení rovněž zpracovával a dotvářel zážitky z dětství. V Topecké škole je sice mnohem méně bizarních pohlavních styků a sexuálních obsesí, ale jinak Lerner vychází na jedné straně z Irvingova románu s ambicemi pojmout celý svět nebo alespoň vytvořit jeho románovou miniaturu; ze strany druhé pak sahá ke cohenovské jízlivosti a ochotě experimentovat s formou i žánry. Výsledkem je kniha, která dokáže opakovaně měnit rytmus, přitom je čtivá a zábavná i pro běžného čtenáře.

Podivuhodné výlevy

Základem románu jsou totiž výjevy z každodenního života autorova alter ega Adama Gordona a jeho rodičů, skrze něž mapuje události několika desetiletí. Vzhledem k relativně krátké délce knihy je nádherným paradoxem,…