Dieta pro Fialu a možná i pro nás ostatní

Byla to první věc, kterou si Zbyněk Stanjura u Národní ekonomické rady vlády (NERV) v létě objednal – soubor doporučení, jak ušetřit ve státní kase. Stalo se tak krátce poté, co byl poradní sbor po roční hibernaci letos v květnu vzkříšen v novém složení. Stanjuru tou dobou už doháněla ekonomická realita, tak jak se to ministrům financí po volbách stává. U něj k běžným nástrahám politického provozu přibyla válka, uprchlická vlna a energetická krize, rozpočet na letošní rok proto musel už dvakrát předělávat, poprvé právě na jaře a podruhé teď na podzim.

Nakonec v něm chybí 375 miliard korun, skoro o sto miliard víc, než vláda původně plánovala, a jen o málo méně, než byl loňský rekord. Dalších 295 miliard si vláda půjčí příští rok a podobně velké schodky jsou v oficiálních výhledech na roky 2024 a 2025. Státní dluh – tedy všechny půjčky z jednotlivých let sesypané na jednu hromadu – bude brzy dvojnásobný oproti startovní úrovni před pandemií. To je v porovnání s historií v mezinárodním měřítku mimořádně rychlý skok, který těžko půjde opakovat bez zhoršení ratingu, dalšího zdražování dluhu a postupného zhoršování státem zajišťovaných služeb.

Skok nesouvisí jen s krizovými roky. Kolem 200 miliard korun tvoří takzvaný strukturální deficit, který by v rozpočtu chyběl i v normálních časech kvůli nesouladu běžných příjmů a výdajů. Co si Stanjura objednal, to se bude věnovat právě tomu, jak zacelit tuto trvalou díru.

Novinkou je, že nejspíš půjde o radikálnější dokument, než…