Dvakrát v hlavní roli 

Lze uspět až příliš? Zdánlivě ironická otázka se právě teď nabízí při pozorování italské politiky. A dost možná si ji klade i její nejdůležitější figura – současný premiér a možný budoucí prezident Mario Draghi. V pondělí začnou italští zákonodárci oficiálně rozhodovat o tom, kdo by měl nahradit současného prezidenta Sergia Mattarellu, jemuž končí mandát na začátku února. Prezidentská volba je v Itálii tajemnou záležitostí a občas bývá přirovnávána i k výběru papeže. Novou hlavu státu volí zákonodárci tajně, díky čemuž se proces mnohdy natáhne. Politické zvyklosti zase velí, že kandidatura se zásadně neohlašuje. O možných kandidátech a hlasujících koalicích – které lze snadno porušit, aniž by se na to přišlo – se tak vyjednává v zákulisí a italská veřejnost i komentátoři se mohou jen dohadovat, jak nakonec proces dopadne. Výsledkem si mnohdy nejsou jisti ani kandidáti, ani politici, kteří o nich rozhodují. V nepřehledném terénu před nadcházející volbou ale i tak vyčnívá Mario Draghi jako nejlepší možná volba. Bývalý šéf Evropské centrální banky má skvělé zahraniční renomé, kontakty v Bruselu i Washingtonu a jako premiér dokázal v posledním roce kočírovat jak nestálou italskou politiku, tak pandemii. Podařilo se mu také do pohybu uvést dlouho odkládané a potřebné strukturální reformy, aniž by se to negativně odrazilo na jeho popularitě. Tomu, aby se stal italským prezidentem, ale brání jedna zásadní otázka: kdo by místo něj dělal premiéra?

Alespoň se tak tváří italská…