Dopisy

Síla červené rtěnky
Respekt 2/2022

Milá paní Lauder, vaše poznámka mě vrátila do druhé půlky padesátých let, kdy jsme s maminkou jezdívaly třikrát čtyřikrát ročně nejprve do „nápravně výchovného zařízení“ Vojna, později na Bytíz, navštívit otce, odsouzeného k 16 letům vězení. Byla to tehdy dopravně štrapáce a hlavně velké nervy, jak to dopadne, ovšem maminka této výzvě čelila vždy s noblesou, grácií a odvahou. Oblečení volila sice pro tento účel nenápadné, leč nikdy nezapomněla na zářivě červenou rtěnku (a taky na červeně nalakované dlouhé nehty). Ne proto, že jí jako černovlásce s lehce olivovou pletí slušela, ale proto, že tak viditelně protestovala proti politickým poměrům. Ve společnosti bachařů a politruků to byl přímo akt lidské statečnosti. A co teprve v situaci, kdy je člověk v roli vězně! Klobouk dolů.
Renata Svobodová

Pobavil mě článek o červené rtěnce v rubrice Pravda a láska. Autorka se zřejmě z nedostatku relevantnějších témat snaží krkolomnými důkazy přesvědčit čtenáře o tom, jak je pro ženy dobré používat červenou rtěnku. Současně je také rudým hadrem na býka, kde býkem se rozumějí ti, kterým se červená rtěnka nelíbí. Těm pak přisuzuje záporné vlastnosti, nebo se přímo jedná o náboženské autority a fundamentalisty (nacisty a komunisty). Trochu se nepovedl argument s Hitlerem, který prý přijímal jen odlíčené ženy; přitom mnohem známější je fakt, že Hitler byl také vegetarián, zapřisáhlý abstinent a nekuřák. Zato Churchill, který údajně za války zavedl rtěnku jako součást výbavy členkám armády, pil jako duha.

Osobně se domnívám, že používání rtěnky je jen jedním z mnoha nesčetných způsobů, jak na sebe upozornit, ale žádnou ideologii bych v tom nehledal.
Pavel Čejka

Stala jsem se dalším předplatitelem vašeho časopisu a ráda dodávám, že obsah splnil má očekávání. Měla jsem možnost poznat některé vaše novináře z rozhlasových a televizních vysílání. Rozhlasem a i televizí projdou různé zprávy, ovšem bez dalších komentářů, a váš časopis mi je dovysvětlí, což jsem potřebovala. Koncem roku jsem si koupila poslední číslo a našla v něm informaci, která mi může v blízkém budoucnu velice pomoct, jedná se „moudrou sovičku“. Už jsem na uvedenou adresu odeslala přání přidat se k potřebným seniorům, žádajícím o pomoc při zprovoznění nových mobilů.

Přeji vám ve vaší práci hodně úspěchů.
seniorka Věra 86+

Zdražování poleví, nemám o tom pochyb
Respekt 48/2021

Pan Rusnok se nám snaží naznačit, že za zdražováním stojí nedostatek kvalitních úvěrovatelných projektů, vláda, bohatí lidé a bůhvíco ještě. Primárním cílem Jiřího Rusnoka jako guvernéra ČNB bylo ale zřejmě udržet co nejdéle u moci Miloše Zemana, a tak už roky pumpuje peníze do ekonomiky, aby náhodou nepřišel snad jen náznak propouštění a krize. V měnových intervencích pokračoval nesmyslně dlouho a ve spojení s prožíráním financí Andrejem Babišem hnal vzhůru ceny nemovitostí, protože jím vydané peníze už nebylo kam jinam dávat. Inflace se zdánlivě držela nízko, protože nemovitosti a nájemné mají v jejím výpočtu ČNB jen malý vliv, který neodpovídá výdajům domácností na bydlení. Přestože se nám plytce snaží vysvětlit „já nic, to oni“, za zdražováním bych hledal jeho dlouholetou službu Miloši Zemanovi.
Martin Večeřa

Do pekla
Respekt 48/2021

Moc děkuji za skvělý článek o čertovské tradici. Nicméně dost mě šokovaly traumatizující zážitky paní Michaely a říkám si, kolik dětí muselo takhle zbytečně trpět. Jasně že to souvisí s tehdejší výchovou a jsem ráda, že se to pomalu překonává (samozřejmě ne všichni rodiče v osmdesátých letech byli zastánci tvrdé výchovy, já jsem například vyrůstala v láskyplném a respektujícím prostředí). Nejvíc mě ale zarazil rozhovor s organizátorem mikulášských obchůzek na Valašsku panem Mačkem, jehož slova zní: „Líbí se mi, jak se (děti) bojí. Každé druhé brečí, někdy mají záchvaty, drží se kolem krku…“ Opravdu? Co je krásného na vystrašených dětech, které se po traumatizujícím zážitku třeba znova začnou počůrávat apod.?

Nejsem zastáncem toho, že dítě vládne všemu. Ale potřebuje především respekt a lásku. A pokud ho před čerty neochrání rodiče, je zmatené, ustrašené. Pro děti jsou čerti skuteční. Proto by se s touto tradicí mělo zacházet opatrně.
Jitka Rejhonová

Zpátky do pravěku
Respekt 44/2021

Evolučně slabé místo lidského těla, o kterém se málo mluví a přitom stojí za leckterými zdravotními potížemi mnoha lidí, je kostrč. Ta se stejně jako slepé střevo dříve považovala za rudiment, který je k ničemu. Není to pravda, na kostrč se upínají svaly pánevního dna, u Homo sapiens už tak přetížené vzpřímením postavy. Proč je to slabý článek: kostrč se snadno vychýlí (pádem, porodem, dlouhou jízdou na kole ad.) a často se do fyziologické polohy už nevrátí, protože svalům pánevního dna chybí antagonisté (u jiných živočichů funkci antagonisty svalů pánevního dna plní svalstvo hýbající ocasem). Kostrč je konec, ukotvení páteře, pokud se vychýlí, postupně se křiví páteř, pánev, stahuje se svalstvo pánevního dna (potraty, neplodnost). Přitom léčení je snadné a dostupné.
RNDr. Zuzana Pipková

Opravy

V rozhovoru s Michaelem Kimmagem v Respektu 2 jsme uvedli, že ruští vojáci dobyli Paříž v roce 1812, správně je ale v roce 1814. V témže rozhovoru také zazní, že Karibskou krizi vyřešili Chruščov a Brežněv, byli to ale Chruščov a Kennedy.

V minulém čísle jsme v komentáři Rusnokova drahota? chybně uvedli, že inflace v listopadu v Česku stoupla na 6,6 procenta. Ve skutečnosti na 6,6 procenta stoupla až v prosinci.

Za chyby se omlouváme.