U soudu místo na kampani

Dlouho očekávaný začátek procesu s Andrejem Babišem přinesl to, co se dá od soudního jednání s vůdcem opozice v politicky rozdělené zemi čekat. Především emoce, pumpované Babišovou rétorikou, ale také maketou vězeňské cely, kterou před soudní budovu umístil spolek Milion chvilek a která vzbudila dohady o nevhodné snaze ovlivnit soudní řízení. Babiš hlasitě vstupuje do jednání soudu mimo obhajobě vymezený prostor, zatímco jeho nejbližší odmítají vypovídat.

Nelze přitom očekávat, že se v dalším průběhu atmosféra kolem soudního řízení výrazně zklidní. Uklidňující je ale fakt, že jeden z nejbohatších a nejvlivnějších lidí v Česku čelí soudnímu procesu stejně jako kterýkoli jiný člověk v našem státě.

Na vlastní oči

Zkušenost říká, že drtivá většina obžalovaných mluví před soudem o své nevině. Totéž dělá i Andrej Babiš. To mu ale vyčítat nelze. Má právo se jakkoli hájit, rozdíl od běžných procesů je ovšem v dopadu na vnímání spravedlnosti ve společnosti, protože Babišově obhajobě naslouchají statisíce lidí. A služba, kterou tady českému právnímu státu jako vrcholný politik odvádí, není dobrá.

Babiš se srdceryvně vykresluje jako oběť politicky zmanipulovaného procesu, který ovlivnil „nejméně dvoje volby“. Obviňuje ze spiknutí konkrétní justiční hodnostáře včetně bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který před časem obnovil již uzavřené trestní stíhání. Opakuje, že je obětí prvního politického procesu od roku 1989.

Pro nic takového ale nejsou…