Začala podzimní politická sezona a pro české předsednictví docela svižně. Nejprve projev německého kancléře na půdě nejstarší české univerzity, pak několik ministerských schůzek v Praze, Forum 2000, Fórum pro Ukrajinu a další. Všude rezonovalo právě téma země vzdorující brutální ruské agresi. Češi byli rádi – vláda si předsevzala držet ukrajinský prapor, co nejvýš to půjde.
Stejně jako téma Ukrajiny se minulým týdnem jako červená nit táhla otázka práva veta na půdě Evropské unie. Zmínil ho Olaf Scholz, když mluvil o potřebě zachovat akceschopnost Unie. „Trvání na jednomyslném rozhodování může fungovat v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování. To však nejpozději od ruského útoku na Ukrajinu neplatí,“ řekl kancléř. Obdobně argumentovali mnozí ministři zahraničí, kteří se minulý týden pohybovali po čtvrtém patře Kongresového centra Praha, a možnost každého státu v libovolné chvíli zablokovat rozšíření EU kriticky zmiňovali i panelisté o několik pater níže na konferenci Forum 2000 při debatách o Ukrajině.
Ze zvedání tohoto tématu zástupci české vlády radost zřejmě neměli. Česko dlouhodobě vystupuje za zachování jednomyslnosti v otázkách, jako jsou zahraniční politika a daně, které považuje za věc bytostného zájmu. Naposledy odmítl možné zrušení veta sám premiér. „Nelíbí se nám to,“ potvrdil na adresu francouzsko-německé výzvy z minulého týdne, aby EU zrušila veto alespoň u sankcí, český diplomat i na ministerské schůzce.
Jenže tento postoj je dlouhodobě neudržitelný.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu