Energetická krize: Felix Holzmann proti Broučkům

Stále jsou věci, které dokážou překvapit. Přitom by se dalo říct, že ve světě politiky už jsme zažili vše. Výrok ministra zdravotnictví Vlastimila Válka v Otázkách Václava Moravce je však tak trochu mimo kategorie: „Troufám si říci, že pokud fakultním nemocnicím nebudou zajištěny dodávky energie, tak nebudu ministrem zdravotnictví. Nebudu dělat ministra zdravotnictví, který by se nemohl podívat do očí fakultním nemocnicím a pacientům. “

A já si troufám říct, že pak už by se nemusel bát pohledu do očí pacientů, protože prostě budou mrtví. Jen těžko se hledá vysvětlení, proč ministr vůbec připustil variantu, že by energie být nemusela. Vláda, která by ji nezajistila pro klíčovou infrastrukturu, nemá nárok na existenci.

Ve skutečnosti tato varianta není ve hře. Sám Válek nakonec řekl, že „prostě musejí být zajištěny dodávky energie“. Chtěl tedy ministr ukázat svoji oddanost pacientům? Zvýšit svůj kredit? Pokud ano, tak se mu to vůbec nepovedlo. Spíše si ale neuvědomuje, že v dnešní době může mít i jedna špatně zvolená věta velké dopady.

Obecně lze říct, že komunikace současné vlády je zatím slabá a nejistá. Ano, rozdíl v projevech Petra Fialy a Andreje Babiše nemůže být větší. Ukázala to i jednání v minulém týdnu, kdy Babiš ve sněmovně chrlil věty, které mnohdy nedávaly smysl. Například hrdě pronesl: „Ten covid jsme dali lidem.“ Jenže ve srovnání s Babišem by rozumně zněl i Felix Holzmann, takže to nestačí.

Současná vláda se dopustila mnoha chyb. Řešení energetické krize slibuje měsíce, termíny stále posouvá a není příliš srozumitelná. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který hraje v energetice důležitou roli, má dvě tváře. Když jedná ve sněmovně, umí pohotově odrazit názory opozice. Jakmile se však postaví tváří v tvář veřejnosti, je chladný a nesrozumitelný. A do toho ministr spravedlnosti Pavel Blažek varuje před ohrožením demokracie, pokud vláda situaci nevyřeší.

Špatnou komunikaci by bylo nebezpečné podceňovat. Ať už se najde řešení krize jakékoli, bude to od občanů žádat spolupráci, a evidentně i odříkání. Vzhledem k tomu, že krizi vyvolalo Putinovo Rusko válkou proti Ukrajině, má vláda i jistý nárok na pochopení ze strany svých občanů. To je ale možné jedině tehdy, když budou vědět, že vláda udělala vše, co mohla. A že opatření jsou srozumitelná a adekvátní. Málokdo cítí sounáležitost s chaotickou politikou.

Dobrá zpráva je, že i zástupci vládních stran přiznávají, že se dopustili řady chyb. To dává naději, že se přístup mění. Kolega Jan H. Vitvar s nadsázkou navrhuje, aby si kabinet zařadil mezi poradce před náročnou zimou i někoho ze světa kultury. Když totiž premiér Petr Fiala 1. září zdravil prvňáčky v lavicích, daroval jim knihu Broučci od Jana Karafiáta. A jak známo, ta vrcholí následující pasáží: „A byla zima. Ach, to byla zima, zlá zima! Potoky zamrzly až na dno, ptáci padali z povětří – mrzlo, až se jiskřilo. Ach, ti broučci pod jalovcem, jestli oni to vydrží? – Nechť. Však jestli zmrznou, oni poslušně zmrznou.“

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor