Buď vyhrajeme, nebo skončíme zpátky před rokem 1989

Plno lidí v Česku má tři porevoluční dekády automaticky spojené s tím, že životní úroveň šla více či méně stále nahoru. To už tedy neplatí?

Nastane změna životního stylu. To neznamená, že se nám nutně bude žít hůř. Když odbouráme závislost na fosilních zdrojích a s ní závislost na nedemokratických režimech, když budeme méně plýtvat, vystačíme s menším množstvím spotřebního zboží. Přizpůsobit se budou muset i firmy, aby neprodávaly výrobky, které vydrží přesně jen do doby zákonné záruky, a pak musíte koupit nové. V krátkodobém horizontu se poklesu životní úrovně vyhnout nepůjde, ale to se dá vydržet. Podobně jako v prvních letech po sametové revoluci, kdy spousta lidí transformační změny odnesla opravdu tvrdě, ale většina byla ochotna si opasky utáhnout, protože konečně měli svobodu.

Lze porevoluční dobu brát jako paralelu s dneškem? Zachráníme svobodu, když si utáhneme opasky?

Ta paralela určitě platí. Buď Rusko porazíme, což teď z naší strany obnáší jisté strádání, anebo se vrátíme před rok 1989. V naší části světa to tak je. I když jako členové NATO a Evropské unie jsme naštěstí mnohem lépe ochráněni než v roce 1948.

Máme tak silnou motivaci? Jak vysvětlit utahování opasků těm, kteří by raději Rusko neprovokovali a měli vše jako dřív?

Všechno nemůže běžet dál jako dřív. Buď se dostaneme zpět do sféry vlivu Ruska, anebo se mu musíme ubránit. Nelze být svobodnou zemí, pokud budeme dál nadbíhat Rusku. Taková varianta není a nikdy nebyla, a pokud si někdo myslí, že ano, tak je naivní. Říkalo nám to samo Rusko, jen jsme to do 24. února nebrali vážně.

Zkuste to zformulovat ještě přímočařeji. V čem pomáhá vyhrát válku to, že litr nafty stojí 50 korun a plyn násobky toho, co loni? K čemu jsou tyto extra náklady dobré? Proč „stojí za to“?

Vyšší ceny odrážejí nejistotu na trzích po zavedení sankcí, které jsme na Rusko uvalili. Trhy nesnášejí nejistotu, reagují chaosem, každý prodejce se snaží urvat, co může. Sankce na dovoz ropy jsou naším vkladem do války, ochrana před tím, aby se válčilo i tady a aby se sem vrátil někdejší úpadek. Cena 50 korun za litr pohonných hmot je bohužel důsledkem chaosu a spekulací. Musíme teď přestát nějaké krátké období ekonomické nepohody za to, abychom potom další desetiletí nežili v nesvobodě a trvale sestupující ekonomice, tak jako za komunismu.

Jak válka s Ruskem dopadne? Vyhrajeme?

Pevně doufám, že ano. Jak jsem říkala na začátku – v sázce je, jestli budeme mít dál svobodu.