Cesta z centra Kuala Lumpuru do Cyberjayi trvá asi půl hodiny. Na prohlídku města, které má být malajsijským Silicon Valley, vyjíždím po největší špičce, přesto s velkým předstihem. Zácpy jsou v Kuala Lumpuru samozřejmostí, nikoli překvapením. Ovšem jen co opustím centrum, žádná dopravní katastrofa se nekoná. Naopak, pavučinou nových silnic bez jediného zádrhelu jedu úplně sama. Kdybych občas nemusela zastavit u mýtné brány, kde potkám jedno nebo dvě další auta, připadala bych si, že skončil svět.
Osamělá sedím o chvíli později i v kavárenském řetězci přímo v centru inteligentního města. Obklopují mě na první pohled moderní kanceláře a opuštěně vyhlížející vysoké bytovky. Prázdno. Na Asii nevídaný klid. A spořádanost. Smutná science fiction, píšu si první dojem z malajsijské technopolis, která v roce 1997 vznikla s cílem obohatit svět o technologie budoucnosti.
O čtyři roky dříve jí předcházelo založení Putrajayi, nového sídla vlády, potažmo takzvaného superkoridoru. Patnáct kilometrů široký a padesát kilometrů dlouhý pás, který nahradil palmovou divočinu, se táhne od letiště až do centra malajsijské metropole. Kromě sídla vlády zahrnuje právě Cyberjayu a dosud stále pouze na papíře existující BioValley, centrum zaměřené na biotechnologie.
„Progresivní expremiér Mahathir Mohamad měl v devadesátých letech vizi na změnu Malajsie. Ekonomika raketově rostla, a když mu konzultantská společnost McKinsey navrhla vybudovat na východní polokouli obdobu Silicon Valley, brali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
