Rakety nad Tchaj-wanem

Ve chvíli, kdy vzniká tento text, se ostrov Tchaj-wan nachází ve stavu, jenž se hodně podobá vojenskému obklíčení ze strany Číny. Peking vyhlásil ve vodách v okolí nezávislého ostrova šest zón, ve kterých jeho armáda manévruje a cvičí ostrou palbu. Čína „cvičení“ zahájila odpálením jedenácti balistických střel, z nichž část dopadla do oblasti mezinárodně definované jako „ekonomická zóna Japonska“. Desítky letadel a plavidel narušily neoficiální dělicí linii mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. I pozorovatelé s obyčejnými dalekohledy mohli vidět, že čínské stíhačky jsou vybavené raketami. Čína důrazně upozornila, aby se zónám po dobu cvičení vyhnuly lodi i letadla třetích zemí, protože nemůže zaručit jejich bezpečnost. Několik leteckých společností skutečně své linky na Tchaj-wan zrušilo. Lodní doprava podle zpráv ze světových médií silně prořídla, byť se několik plavidel přesto do zapovězených prostor odvážilo.

Přelety raket nad ostrovem s více než dvaceti miliony obyvatel, víření vrtulníků a hemžení válečného loďstva představují největší eskalaci napětí za posledního čtvrt století. Manévry začaly poté, co Tchaj-wan opustila předsedkyně Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu – a dlouholetá odpůrkyně čínské komunistické elity – Nancy Pelosi. Peking její návštěvu vnímá jako provokaci v dlouhodobém sporu o to, zda a jakým způsobem dojde ke sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou. Čínský ministr zahraničí Wang I v této souvislosti v rámci varování prohlásil, že „kdo si…