Jen škrtnout sirkou

Známé přísloví říká, že sirky nepatří do rukou dětem. Byť bez zlého úmyslu, neopatrným zacházením by mohly způsobit značné škody. Ještě méně patří sirky do rukou známému pyromanovi, který si ze hry s ohněm udělal životní program a je mu jedno, jaké následky to bude mít. Bývalý premiér Andrej Babiš ve své předvolební kampani, které konečně začal říkat kampaň (i když ne prezidentská, ale komunální a senátní), vystupuje jako pyroman, který se ovšem tváří jako malý chlapec, který netuší, co by mohl způsobit.

Jak zachytili reportéři Respektu Ivana Svobodová a Milan Jaroš minulý týden v jižních Čechách (text na str. 32–35), atmosféra na Babišových setkáních s voliči se stále více vyhrocuje. Babiš přehlíží slovní i fyzické výpady, které jeho příznivci směřují k lidem, co přišli vyjádřit jiný názor. Sám dále stupňuje útoky jak vůči svým kritikům (jsou pro něj „fašisti a nacisti“), tak vůči novinářům z „Bakalovy žumpy“ – tedy Respektu –, jejichž „vyvedení“ z akce absurdně (a marně) požaduje po svých spolupracovnících. Což jeho příznivcům slouží jako další pobídka, aby ho v tomto chování následovali – v nadávkách a urážkách, vyhrožování násilím, ve fyzických atacích. Následně pro média sice šéf hnutí ANO tvrdil, že ho vyhrocenost situace na mítincích mrzí, ale odpovědnost svedl opět výhradně na své odpůrce. O jeho vlastní odpovědnosti nepadlo ani slovo.

Brzo zhebneš, dědku

Proti zvolené formě protestu na mítincích Andreje Babiše samozřejmě můžeme mít…