Dopisy

Bloudění v továrně vědění

Respekt 30/2022

S velkým potěšením jsem si přečetl článek Tomáše Lindnera o Univerzitě v Kostnici, s dobrou fotodokumentací Milana Jaroše. Pouze bych rád doplnil, že zmíněný pamětník historie univerzity, emeritní profesor Erhard Roy Wiehn, napsal k jejímu padesátiletému jubileu v roce 2016 knihu Innen-Ansichten der Universität Konstanz. Erinnerungen, Beobachtungen, Einschätzungen und Mitteilungen 1966–2016 (Zasvěcené náhledy na Univerzitu v Kostnici. Vzpomínky, hodnocení a zprávy 1966–2016).

Pavel Chabr, Praha

Zkouška rakem

Respekt 30/2022

Dnes ráno jsem se upřímně a hlasitě smál při čtení glosy Zkouška rakem od Erika Taberyho. Výborně napsáno, děkuji za ni. Díky i zbytku redakce za celý Respekt, odvádíte kvalitní práci.

Ondřej Malina

Dovolím si poznámku ke glose pana šéfredaktora Zkouška rakem, když fotku raka zveřejnil na sítích a vzápětí se ozvali diskutéři všeho druhu. Jeden z nich tento jev nazval „agresivní nevědomost“. Ten, kdo nemá potřebné znalosti, má velkou potřebu prezentovat svoje názory, aniž by si ověřil fakta. Zatímco odborníci se drží v ústraní („Pak se nesměle do debaty přidalo pár odborníků, kteří psali, že jde skutečně o českého raka.“). Já sama už komentáře čtu minimálně, protože když vidím množství hrubek v jedné větě, a hlavně často nenávistný tón poznámek, je mi z toho smutno.

Pane šéfredaktore, odvádíte perfektní práci (i celá redakce) a chápu, že je občas demotivační číst negativní komentáře, ale je třeba mít stále na paměti, že se nelze zavděčit všem a kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Je pořád spousta lidí, co si váš příspěvek o rakovi a i příspěvky jiné přečetlo s chutí a radostí.

Jitka Rejhonová

Můžu si vzít volno?

Respekt 29/2022

Text ohledně rovnováhy mezi prací a osobním životem je přesně to, co jsem si potřebovala přečíst. Já sama pracuji ve školní družině – jasně, není to korporát, není to zpravodajství. Ale to, čím si školství letošní, respektive loňský školní rok prošlo, byla jedna velká síla. Pandemická opatření, tlak na výkon, pracovní doba 9,5 hodiny denně, dohánění toho, co se covidem zameškalo…

Je 20. července, já jsem doma už 20 dní, mám prázdniny a ještě jsem se nedala dohromady.

Děkuji za tak inspirativní články a za to, co děláte. Minimálně jedné čtenářce to otevřelo oči.

Tereza Jeřábková 

Být vikingem

Respekt 28/2022

Velmi rád jsem si přečetl uvedený článek Jindřišky Bláhové. Sám mám tuto tematiku velmi rád a filmy, seriály nebo hry s vikingskými příběhy konzumuji často.

Obecně dnes herní průmysl generuje větší zisky než filmový a hudební dohromady a zejména na mladší generace mají hry velký vliv. Coby hráči mi proto v článku chybí zmínka například o velice úspěšné hře God of War, zasazené do severské mytologie, nebo jejím blížícím se pokračování God of War: Ragnarök. Obecně jsou hry velmi často opomíjeny, zatímco jejich dosah a síla vlivu jsou obrovské.

Michal Olšanský

S Moskvou šla ke dnu celá válečná doktrína

Respekt 22/2022

V uvedeném článku z The Atlantic se do popisku k fotografii vloudila nepříjemná terminologická chyba, kterou sice v českých médiích můžeme pozorovat často, ale to nic neubírá na její závažnosti. Označení „bitevní loď Montgomery“ je hrubě nesprávné. Správný pojem by byl buď obecný – v češtině „válečná loď“ –, nebo – pokud už by bylo nutné klasifikovat druh této válečné lodi – „pobřežní bojová loď“, kterou tato loď třídy Independence je. Zaměnění obecného pojmu „válečná loď“ (warship) za specifikaci třídy „bitevní loď“ (battleship) je i vzhledem k materii článku velmi podstatné – autor článku mimo jiné v úvodních odstavcích píše o tom, jak během druhé světové války došlo k vyjasnění faktu, že bitevní loď – tedy silně pancéřovaná a velmi těžkými děly (typicky za druhé světové války ráže 280–457 mm) vybavená válečná loď – nemůže obstát v souboji s letadly, startujícími z palub letadlových lodí stovky kilometrů daleko. Uvedené plavidlo USS Montgomery je v tomto smyslu naprostým opakem bitevní lodi – v boji spoléhá na obratnost, rychlost, ukrytí se před elektronickými prostředky protivníka, pročež naopak nemá ani těžkou výzbroj, ani pancéřování (dokonce ani z podstatné části není z oceli, ale z hliníku), ani rozměry bitevní lodě (její výtlak je cca 25–60krát menší, než byl u klasických bitevních lodí).

Je to shodou okolností také loď, která symbolizuje snahu o ústup od mohutných zbraňových platforem k menším, flexibilnějším a levnějším systémům vedení války.

Artur Linhart, Odolena Voda

OPRAVA

V článku Už bez Matoviče. Ale co pak? (Respekt 29/2022) jsme mylně uvedli, že Igor Matovič nechal i hlasy slovenských fašistů schválit vlastní novelu školského zákona, bez vědomí partnerů SaS, jejichž návrh předtím blokoval. Novelu školského zákona od kolegů ze SaS skutečně zdržoval, ale vlastní návrh nepřinesl. Spor se vedl jen o nákladný program sociálních dávek, který ministr Matovič, i přes odpor partnerů SaS, s fašisty prohlasoval.

Za nepřesnost se omlouváme.