Bod zvratu

Dobře mi tak. Před týdnem jsem na tomto místě nechával volně větrat vlastní frustraci z toho, kam se Amerika ubírá. Všechno se tam prý hned rozdrolí do dvou zcela protichůdných stanovisek. I ti, kteří chtějí zemi zásadně změnit, si to představují zásadně opačně. Kompromisy neexistují, a tak se nikdy nic nevyřeší. Jak bezvýchodné.

Uběhl týden a na světě je celá sprška kroků, které se za Atlantikem podařilo dohodnout. Podrobněji je rozebírá Fareed Zakaria na našich komentářových stránkách, já se tu zastavím u jediného. Demokraté se dohodli na legislativě pro boj se změnou klimatu. Opakuji, demokraté našli kompromis pro klimatickou legislativu. To je samozřejmě zásadní. Bez Ameriky si svět může o zvratu v neblahém vývoji klimatu nechat jenom zdát. Naopak reálná účast USA je zásadním argumentem proti alibistům, kteří tvrdí, že na jejich malých zemích nezáleží. Spojené státy jsou stále největší světovou ekonomikou a legislativa, na níž se demokraté dohodli, by měla opravdu snížit americkou produkci emisí o 40 procent do roku 2030.

Kdo by to čekal? Držme si ještě od plánu opatrný odstup alespoň do okamžiku, než se ho demokratům skutečně podaří prohnat oběma komorami Kongresu. A potom si držme klobouky, protože je celkem pravděpodobné, že nad Kongresem na podzim kontrolu ztratí, a pokud by za dva roky ztratili i Bílý dům… Nezvratných věcí je na světě málo.

Klimatický kompromis je totiž vlastně stále kompromisem na jedné straně spektra. Dohodnout se dokázali radikálnější a…