Malíři klimatu
Jak fungují a na co narážejí modely, které ukazují potíže lidstva v oteplujícím se světě
Z jasné oblohy bez mráčku na vysušenou zem nepřetržitě praží slunce a z krajiny se rychle vypařuje voda. Vzduch tetelící se nad kolejemi obsahuje minimální vlhkost. Trpí psychika lidí – je cítit všudypřítomné napětí a podráždění. A spása v podobě vydatného deště nepřichází.
Slova popisující léto 2019, kdy u nás vrcholilo pětileté období sucha, nejdelší zaznamenané na českém území, lze vztáhnout i na uplynulé červencové dny. Podle českého portálu Intersucho, za nímž stojí výzkumníci Akademie věd ČR, trápí nyní půdní sucho přibližně polovinu území Česka. Jih Evropy mezitím ničí v nebývalém horku lesní požáry. Jen ve Španělsku a Portugalsku zemřelo v důsledku extrémního vedra více než tisíc lidí. Z největší italské řeky Pád zbývá podle slov reportérů agentury AFP v některých místech „pouhý pramínek“. Země Afrického rohu, Somálsko, Etiopie a další, čelí nejhoršímu suchu za čtyřicet (a možná až sto dvacet) let. Někdejší pastviny se tu změnily v poušť, hlad a podvýživa dopadají na nejméně deset milionů dětí.
Poslední zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN hovoří jasně: globální změna postupuje rychleji, než kdokoli předpokládal. Hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, která podle vědců na naší planetě může spustit nevratné procesy, překonáme pravděpodobně již ve třicátých letech tohoto století. Budeme svědky častějších katastrof, migrace z území ohrožených vzestupem hladin oceánů, zhorší se potravinová bezpečnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu