Nekonečný horizont

Podobně jako před dvěma lety, i nyní se začátkem roku vládne na Netflixu seriálový Zaklínač. Televizní vyprávění o potulném lovci příšer Geraltovi zasazené v temném fantasy světě by přitom pravděpodobně nevzniklo bez veleúspěšné videoherní série od polského studia CD Projekt RED. Tato herní trilogie přilákala k východoevropské fantasy i ty, kteří by o ni jinak těžko zavadili. Netflix šel tedy najisto – a dobře to ukazuje, jak se herní průmysl plně začlenil do současného popkulturního provozu. Hry se dostaly na roveň filmové i televizní produkci a dohromady tvoří vzájemně se ovlivňující vesmír.

Ostatně i první díl knižní ságy od polského autora Andrzeje Sapkowského vyšel v angličtině až rok po vydání první počítačové hry. Od té doby se prodalo 50 milionů kopií zaklínačských her, které se svým seriálovým protějškem nesdílejí pouze hlavního hrdinu a svět, kde se odehrává. Netflix za jednu sérii utratí okolo 80 milionů dolarů – tedy stejně, kolik stál vývoj třetího herního dobrodružství s podtitulem Divoký hon z roku 2015. S tímto rozpočtem přitom není ojedinělý – a filmový i herní průmysl tak sdílejí čím dál víc společných charakteristik.

Nová kulturní krajina

Trilogie Zaklínač se řadí mezi takzvané AAA (trojáčkové) hry, které se nejčastěji připodobňují právě k hollywoodským trhákům. Náklady na výrobu se počítají v řádech desítek až stovek milionů dolarů u těch nejdražších a jde o kolektivní díla rostoucích mezinárodních týmů: zatímco v roce 1989 u…