Poločas rozpadu

Sloupek o Americe se autorovi stále častěji proměňuje na zprávu o rozpadávající se zemi. Co si například počít s následujícím průzkumem deníku The New York Times? 58 procent Američanů v něm odpovědělo, že nejstarší demokracie světa potřebuje hlubokou institucionální reformu, nebo dokonce úplnou změnu systému. Jednalo se o respondenty napříč demografickým spektrem, takže závěr zní jako nezpochybnitelná síla. Nadpoloviční většina Američanů si přeje zásadní rekonstrukci politického systému.

To by nemuselo být na škodu, americké instituce jsou opravdu nefunkční. V Kongresu narazí téměř jakákoli významnější legislativa do zdi patového rozložení sil mezi republikány a demokraty. Kompromis prakticky neexistuje, zákonodárci si blokují návrhy téměř instinktivně podle stranického klíče. Když se parlamentní bezvýchodnost zkombinuje s prezidentským právem veta, je téměř nemožné si představit významnější legislativu, na níž by se Američané dnes dokázali řádně dohodnout.

Jenže tohle není úhel pohledu, který respondenti sdílejí. Republikánská touha po reformě je podle zmíněného průzkumu hnána přesvědčením, že v zemi došlo k volební krádeži. Donaldu Trumpovi se o tom podařilo přesvědčit 61 procent republikánů. 76 procent si pak myslí, že Trumpovo chování po volbách bylo legitimní snahou uplatnit své právo na zpochybnění výsledku voleb.

Demokraté jsou naopak frustrováni tím, že patová situace hraje do karet konzervativní agendě. V principu, když nelze nic schválit, nelze nic…