Slavné rčení říká, že žádný vojenský plán nepřežije první kontakt s nepřítelem. Největší válečný teoretik Carl von Clausewitz často vysvětloval, že strategie musí být dynamická, že se musí neustále obnovovat a proměňovat. Ve svém slavném pojednání O válce napsal, že někteří generálové „uvažují pouze o krocích vlastní strany, zatímco válka sestává z nepřetržitých střetů vzájemně protikladných sil“. Západ si musí ve svém zápase s Ruskem vzít tyto myšlenky k srdci a svůj postup upravit, neboť západní strategii hrozí kolaps.
Postup Západu zatím stojí na dvou pilířích: jednak poskytnout Ukrajině zbraně, peníze a vycvičit její vojáky, jednak uvalit na Rusko masivní sankce. Tato základní myšlenka dává stále smysl, poměr jejích složek je však nutné změnit. V tuto chvíli je již jasné, že se ekonomická válka s Ruskem nevyvíjí ani zdaleka tak dobře, jak jsme předpokládali. Prezidenta Vladimira Putina příliš nezajímá, jaké dopady mají sankce na obyčejné Rusy, záleží mu spíše na tom, jaké důsledky mají pro ruský stát. Bloomberg News přitom předpokládají, že kvůli rostoucím cenám energií získá ruská vláda podstatně větší příjmy z ropy a plynu než před zahájením války: zhruba 285 miliard dolarů letos ve srovnání s 236 miliardami v roce 2021.
Mezitím Evropa čelí největší energetické krizi za posledních padesát let.
Priority
Jak jsem již uvedl dříve, ekonomická válka s Ruskem je bezzubá, protože nezahrnuje energetický sektor. Ruská ekonomika je ale ve své podstatě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu