K přírodě existují dva přístupy, „hands-off“ žádá, aby člověk do divočiny vůbec nezasahoval. Žádná krmítka pro zpěvné ptactvo, žádný sportovní rybolov, žádná myslivost, žádná turistika, a pokud na pobřeží uváznou kytovci, pokrčte rameny a nechte evoluci jít svým tempem.
„Hands-on“ přístup namítá, že třeba už jen globální změna klimatu ovlivní všechny ekosystémy a že když se člověk nějak zaplétá s přírodou, že to nemusí být špatně. Sypte ptáčkům, a pokud najdete na pláži zlatou rybku nebo kytovce, pomozte jim do moře.
Společnost Colossal Biosciences s tím souhlasí. Určitě je třeba bojovat proti globální změně klimatu. Bývalá mamutí step je dávno pryč a široké arktické oblasti jsou nyní porostlé stromy, které pohlcují tepelné záření více než tundra. Permafrost taje. Možná se ale rýsuje řešení.
Mamuti vymřeli před deseti tisíci lety a ve dvou kapsách, na ostrově sv. Pavla u Aljašky a na Wrangelově ostrově, žili zhruba před čtyřmi tisíci lety, ještě 1700 let B. C. Zkusme mamuta dostat zpět do hry.
Nejbližším žijícím příbuzným je slon indický, který s mamutem sdílí 99,6 procenta DNA. Mamutí tkáně zůstaly uchovány zamrzlé v půdě a DNA je díky tomu uchována v takřka laboratorních podmínkách. Genom mamuta je sekvenován. Pomocí crisprů by se mohlo zdařit do roku 2027 doplnit těch 0,4 procenta DNA, a vytvořit tedy ne přesně mamuta, nýbrž, řekněme, mamutizovaného slona, mrazuvzdorného tvora porostlého srstí, jehož stáda by mohla běhat v pleistocenním parku, třeba v severní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
