Jak to bylo s ropovody

Možná vás také překvapilo oznámení českého premiéra, že budeme souhlasit s embargem na ruskou ropu, ale chceme pro sebe dvou- až tříletý odklad. Komentář Petra Fialy (ODS) tehdy přišel po opakovaném apelu z Prahy na „co nejtvrdší“ sankce pro Rusko. Teď jsme o dva týdny dál a nesoulad mezi „co nejtvrdší sankce hned“ a „chceme odklad“ se vyjasňuje.

Evropská komise parametry navrženého embarga zjevně několik zemí zaskočila. Jak sdělily dobře informované zdroje, komise měla avizovat, že zákaz se bude týkat jen ropy přepravované po moři, ne ropovody. Celosvětově se 80–90 procent přepravuje v tankerech a jen zlomek potrubím. V Evropě je to ale obráceně. Vyjednavači za komisi proto tvrdili, že se postihnou jen tankery.

Při zveřejnění embarga se ale ukázalo, že se má týkat také ruské ropy přepravované ropovody. Do návrhu sankcí navíc nebyl zahrnut systém přerozdělení existující ropy mezi státy v případě, že by jí byl nedostatek v Evropě a některým zemím by hrozilo, že přijdou třeba až o 80 procent paliva, protože nemají přístup k jinému než ruskému zdroji.

Co se stalo, že komise zahrnula do embarga i ropovody, přestože její vyjednavači říkali něco jiného? Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se zdá, že tým šéfky komise Ursuly von der Leyen tak pookřál ze změny pozice Německa, které najednou oznámilo, že ruskou ropu dokáže nahradit, že na ostatní nehleděl a na poslední chvíli přidal do nového sankčního balíčku embargo se vším všudy. Tuhle verzi potvrdil před víkendem pro…