Přesný střed

Na americký knižní trh dorazí příští týden lahůdka pro bručouny. Jejím autorem je Václav Smil, kanadský vědec českého původu. Profesor je v Česku známý, jednak proto, že je trochu „náš“ (emigroval v roce 1969), jednak tím, že je ve svých knihách takový „náš“ bručoun – zásadní realista, naprostý opak snílka, vědec s oběma nohama na zemi, nebo dokonce ještě pevněji, po kotníky v hlíně faktů a dat. Nová kniha se jmenuje How the World Really Works (Jak svět funguje ve skutečnosti). Soudě podle dlouhého rozhovoru pro magazín The New York Times, nebude to psina.

V podstatě by mělo jít o to, že nesmíme popírat realitu, a to v žádném smyslu slova. Nemáme se tvářit, že neexistuje, když nám nehoví, jako to dělají třeba popírači klimatické změny či koronavirové pandemie. A nemáme si stavět vzdušné zámky a plánovat nerealistická řešení, když současná americká vláda tvrdí, že do roku 2035 zbaví tamní výrobu elektřiny emisí skleníkových plynů. „Což se samozřejmě nestane. Nemáme ani propojenou energetickou síť, bez níž to nejde,“ bručí v rozhovoru Václav Smil.

Celá konverzace je legračně mimoběžná. Novinář, zjevně progresivního ladění, se snaží vědcovu výše naznačenou skepsi rozstřelit naléháním, že nám ale přece hrozí civilizační klimatická hrozba. Smil na to: „Neumím odpovědět, protože nevím, co je hrozba. To je jako s covidem. Rozhodně to nebyla další chřipka, jak tvrdili antivaxeři. Nebyla to ale ani bezprecedentní katastrofa, jak varovala druhá strana… Umím říct jenom,…