V pondělí 4. dubna začala po nekonečných dvou covidových letech strávených bez přerušení na distanční výuce u počítače prezenční školní docházka. Aleluja! Sedmiletá dcera je z přítomnosti vrstevníků a paní učitelky naživo nadšená, a tak není žádný problém ji v úterý zase vzbudit v 6.30 ráno. Když ji popoháním k oblékání, manželka přijde s esemeskou od třídní kantorky: výuka se dnes ruší. Důvodem je peruánskou vládou vyhlášený zákaz vycházení.
Cože? Začneme projíždět zpravodajské weby. Prezident Pedro Castillo v televizi o půlnoci přikázal všem obyvatelům Limy s platností od druhé noční hodiny zůstat doma. Jen tak mírnix týrnix, bez žádného odškodnění pro firmy či jednotlivce. Důvodem je, že v několika venkovských oblastech už druhý týden pokračují protesty přepravců proti prudce rostoucím cenám benzinu i potravin. Hlava republiky preventivně, aby se nepokoje nepřelily i do metropole, raději dala všem zaracha.
Blokování silnic doprovázejí násilnosti, vypalování mýtnic a střety s policií, včetně několika mrtvých. Kriminálníci začínají neklid využívat ke koordinovaným útokům na obchody. Tržiště v naší čtvrti preventivně zavřelo, když banda mladíků vpadla do blízkého hypermarketu Makr a vyrabovala přepravky s pivem.
Z českého hlediska to vše zní dost divoce, ale v Latinské Americe je takový průběh protestů něčím normálním, nad čím se společnost ani nepozastaví. Ostatně prezident, který se před politickou kariérou v roce 2017 nakrátko proslavil jako vůdce radikálně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
