0:00
0:00
Téma6. 3. 202219 minut

Zbraně, zbraně, zbraně

Na Ukrajině se schyluje k městské válce, Západ mění strategii a chystá se na střet s Ruskem

Tentokrát s podstatně lepším vybavením. (Příslušníci ukrajinské armády s protileteckými střelami, 4. března 2022)
Autor: Europa Press via Getty Images

Ctěl bych se vám ze všeho nejdříve omluvit. Jak sami víte, okolnosti, za kterých se shledáváme, nejsou úplně normální. Až do konce jsme nevěřili tomu, že skutečně vstoupíme na ukrajinské území,“ řekl minulý týden v Kyjevě na tiskové konferenci přítomným zástupcům ukrajinských médií jeden ze zajatých ruských velitelů podplukovník Dmitrij Astachov. Ruský vládce Vladimir Putin chtěl rychle porazit Ukrajinu a zmocnit se jí. A jedním z možných vysvětlení neúspěchu je i to, že část z 200 tisíc ruských vojáků měsíce soustředěných v Rusku a Bělorusku u ukrajinské hranice do poslední chvíle nevěděla, že budou zapojeni do invaze. Na skutečný boj nebyli připraveni, jejich morálka je proto nízká, a s tím jak přibývali mrtví, začaly se na ruské straně množit sabotáže vojenské techniky. Někteří vojáci vyvrtávali díry do nádrží, aby nedojeli na frontu.

Bojovou morálku podle amerických a britských tajných služeb podvrací i špatné zásobování: chybí nafta, jídlo i voda. Také proto se měly zastavit mnohakilometrové kolony ruské vojenské techniky přesouvající se ke Kyjevu. „Množí se zmatky a přibývá dokladů o opouštění bojových vozidel. U Rusů se začínají ukazovat slabiny – slabý trénink, stále vysoký podíl branců, nedostatečná logistika,“ vysvětluje diplomat a analytik think tanku Evropské hodnoty Martin Svárovský. Ruská auta také často podle zdrojů z místa nemůžou jet dál, nemají na čem, v Rusku nebyla pravidelně přeparkovávána a zpuchřely jim pneumatiky.

↓ INZERCE

Materiální převaha, kterou Rusko proti Ukrajině má, se i kvůli nedostatkům v logistice zatím neproměnila v rychlé vítězství. Na vině je však podle vojenských expertů zvláště fakt, že se ruská armáda zatím neřídila svou typickou strategií: ve větší míře nebyly použity stíhačky ani námořnictvo. „Zatím to není ta válka, na kterou jsou ruští vojáci cvičeni,“ řekl v rozhovoru s bezpečnostním webem War on the Rocks Michael Kofman, americký specialista na ruskou armádu a rodák z Kyjeva. Zvolená strategie podle něj vycházela z mylného předpokladu, že ukrajinská vláda brzy zkolabuje. Putin se snažil válku utajit před ruským obyvatelstvem a věřil, že se případným rychlým, nekrvavým úspěchem vyhne zcela zničujícím sankcím Západu. Použití silných stránek ruské armády by vedlo k masakrům civilistů a znemožnilo jeho politický cíl: pacifikaci Ukrajiny, dosazení proruské vlády, trvalé svázání s Ruskem. „Obávám se, že se teď ruská armáda přizpůsobí a začne bojovat tu válku, kterou umí. Brutální, se spoustou zkázy ve městech,“ řekl Kofman. „A jestli se to stane, tak to bude úplně jiná válka než dosud.“

Taktika, kterou Rusové umějí. (Budovy poškozené ruským raketovým a dělostřeleckým ostřelováním, Borodjanka, 2. března 2022) Autor: Profimedia

Ruská strategie se koncem minulého týdne skutečně začala měnit: množilo se ostřelování civilních cílů, řada měst byla pod každodenní palbou raket. Vojenští experti mluví o tom, že tato hrubá síla má nyní přispět k demoralizaci obyvatelstva a postupnému podmanění Ukrajiny. „Bylo by nebezpečné dělat z prvního týdne nějaké závěry o slabosti ruské armády. Můžeme nakonec vidět opakování scénáře z války v Čečensku a bojů o město Groznyj z devadesátých let, kdy i Rusko také nejprve poslalo méně vycvičené vojáky či brance, poté ale začalo civilisty terorizovat středověce brutálními metodami a z města udělalo hromadu trosek. Podobný scénář Rusko použilo i v Sýrii,“ říká Respektu Keir Giles z britského think tanku Chatham House.

Proti Rusům stojí vysoce motivovaní ukrajinští vojáci a dobrovolníci.

Devadesát procent ruských vojáků připravených na invazi mezitím vkročilo na Ukrajinu. Kdyby se jim v dalších dnech podařil o něco rychlejší postup než dosud, tak se boj brzy přesune více do měst. To může válku prodloužit, což ukazují příklady z historie. Například v září 1942, během bitvy o Stalingrad, se sovětský seržant Jakov Pavlov a jeho četa zmocnili čtyřpatrového činžovního domu – později nazvaného „Pavlovův dům“ – s výhledem na velké náměstí. Budova měla dlouhé výhledy ze tří stran, Pavlovovi muži kolem ní rozmístili ostnatý drát a protipěchotní a protitankové miny, rozbili a vyřezali otvory ve zdech a umístili do nich kulomety. Přesunovali se mezi sklepy a vyššími patry, aby se vyhnuli střelbě buď z pušek, nebo tanků. Takto dům proti německé přesile drželi jako své střelecké útočiště 58 dní, přičemž zastřelili nespočet německých vojáků, zničili vojenskou techniku nepřítele a dům nakonec ubránili.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc