0:00
0:00
Téma6. 3. 202219 minut

Kdo jiný by bránil Ukrajinu

Reportáž ze země, která je rozhodnuta porazit „nového Hitlera“

,
Milan Bureš
Ukrajinští vojáci na silnici nedaleko Kyjeva, 3. března 2022
Autor: Milan Bureš

Kyjevem, Charkovem a dalšími ukrajinskými sídly se už dvanáctý den ozývají výbuchy a střelba, ukrajinská armáda i běžní obyvatelé dál brání svou zemi před Putinovou válečnou agresí. Televize a rádia hlásí rostoucí počet mrtvých ruských vojáků – koncem minulého týdne to oficiálně sdělované číslo překročilo devět tisíc. O ukrajinských padlých se zpravodajské kanály ze strategických důvodů nezmiňují, jen že je jich „mnohem méně“. Na řadu míst země se však už vrací muži a chlapci v rakvích a faráři chystají tiché pohřby. Na frontu za armádou nepřestávají proudit noví a noví ukrajinští bojovníci. Odkud se berou a kdo jsou? Respekt mluvil s instruktory v horách a navštívil několik center ukrajinského armádního odporu.

Zblízka to nedokáže

↓ INZERCE

Do jednotvárné šedi vesnic a městeček podél silnice ze Lvova k rumunské hranici, posetých mohylami a sochami ukrajinských hrdinů, se občas zablýsknou zlaté kopule kostelních věží. Ty ve vesnici Odai v Ivano-frankivské oblasti na západní Ukrajině svítí do dáli obzvlášť silně: na zdobný, světle modrý kostel Narození Panny Marie právě dopadají dopolední paprsky zimního slunce.

Vesnice je liduprázdná, jen před kostelní zahradou stojí u silnice osamělá postava. Mladý muž má na hlavě kapuci, u nohou velký červený kufr a několik menších zavazadel. „Přijel jsem teď z Polska, tady mě vysadili. Čekám na kamarády, vyzvednou mě autem a odvezou domů,“ říká mladík, představující se jako Vasyl. Je mu třiadvacet let a do vesnice Kosmač v kopcích ukrajinských Karpat míří jen nakrátko; vrátil se totiž, jak říká, aby se přihlásil do armády.

Nad hlavou, jak tak podupává s rukama v kapsách v chladu třetího březnového dne, se mu vznáší výjev ze zdi kostela: Panna Marie se dvěma anděly po boku a nápis „Přesvatá Bohorodičko, spas nás“. Vasyl vypráví, že si v Polsku poslední léta vydělává na živobytí a že právě včera toho nechal, protože se rozhodl na Bohorodičku nespoléhat. „Spasit se musíme sami,“ říká mladý muž.

O nástupu do zbraně si už dopředu dost zjistil od kamarádů, kteří chtějí do války narukovat s ním: ví, že ho nejdříve zacvičí, a až pak se půjde se zbraní postavit Putinově armádě. „Ne, nebojím se,“ odpovídá na otázku, jak se mu daří překonat strach z možné smrti. „Musí to být, tak není nad čím dumat. Kdybych se bál, kdo by pak místo mě bránil Ukrajinu?“

Cestou na jih západní Ukrajiny je, stejně jako jinde po zemi, taky hodně modro a žluto: okolí silnic je kromě ukrajinských vlajek poseto billboardy v národních barvách. Slova žlutých nápisů na modrém pozadí „Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele“ se místy mění na „Ruský vojáku, jdi do pr*ele“, variaci na větu, kterou pohraničníci střežící Zmijí ostrov v Černém moři odpověděli na výzvu ruské přesily, ať se vzdají. Na západě Ukrajiny pod běloruskou hranicí je nápis sem tam vyveden i v běloruštině – to kdyby se naplnily obavy místních a Lukašenkovy tanky vyjely těm Putinovým na pomoc.

Na Bohorodičku raději nespoléhat. (Vasyl jede domů narukovat) Autor: Milan Bureš

Ve městě Kolomyja kousek od svahů Karpat nás čeká na domluveném místě černý džíp. Jeho řidič, třiašedesátiletý Ivan Vasyljovyč Odosyj, bývalý zápasník a trenér řecko-římského zápasu, je civilní duší místního boje proti Putinovi. Spolupracuje s armádou, s ozbrojenou formací Teritoriální obrana i s bojovníky z Pravého sektoru, nacionalisticky založené vojensko-politické skupiny ustavené při demokratické revoluci v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014. Vede nás dál do nitra Kolomyje, ke kasárnám, ve kterých sídlí 10. útočná horská brigáda ukrajinské armády. Právě sem se brzy přihlásí Vasyl a jeho kamarádi, odtud proudili a proudí další vojáci do bojů s ruským útokem. A do rukou Ivana Vasyljovyče Odosyje přišla krátce po začátku Putinovy války na Ukrajině významná podpora z Česka. Čeští filmaři vyhlásili v Praze mezi lidmi ze své branže sbírku, koupili z ní vysílačky a drony a poslali je sem po řidičích autobusu na lince Praha – Ivano-Franivsk.

„Tohle prosím předejte v Praze, je to důležité,“ podává nám Ivan Vasiljovyč potvrzení s hlavičkou a razítkem Ministerstva obrany Ukrajiny, že 90 vysílaček a pět dronů s kamerami dorazilo armádě. Už ví, že dalších 30 vysílaček se stejnou cestou blíží z Prahy.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články