Nikterak rozjuchané dětství

Po dlouhých letech tu lze na jednom místě vidět vedle sebe díla jinak chronicky znepřátelených výtvarníků Davida Černého a Milana Knížáka. Samo o sobě to zní dobře, ale tenhle fakt rozhodně není největším lákadlem akce Nadějné vyhlídky – Dítě v současném českém umění, která až do jara probíhá v pražském uměleckém centru DOX. Tím je možnost zhlédnout kurátorsky vyhraněný pohled na aktuální svět, ve kterém padají dosavadní jistoty. V čele s tou, že do dospělosti člověk tak nějak nemusí vůbec nic řešit.

Beznadějné vyhlídky

Když předloni do DOXu nastupoval Otto M. Urban na prestižní pozici šéfkurátora, nikdo samozřejmě netušil, že zbývá jen pár dnů do lockdownu. Někdejší ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny Národní galerie Praha do soukromé instituce přišel s myšlenkou uspořádat velkou výstavu o pomíjivosti lidské existence, jíž se dlouhodobě věnuje coby největší tuzemský odborník na dekadenci. Jaro roku 2020 mu svým nešťastným způsobem k těmto plánům nahrálo: ze dne na den bylo najednou pomíjivé úplně všechno.

Urban během následujících měsíců pro DOX připravil přehlídku Vanitas. Shromáždil pro ni díla od více než šedesáti současných českých autorek a autorů, kteří se v tvorbě věnují smrti a umírání. Na organizaci náročný projekt měl mít vernisáž 16. prosince 2020. Jenže krátce předtím vláda oznámila, že se po dočasném uvolnění restrikcí 18. prosince zase všechno zavře. V DOXu si řekli, že nemá smysl otevírat něco, co se…