Něco tu nehraje

Co se dělo 9. března roku 2020, si většina normálních smrtelníků dávno nepamatuje. A pokud ano, vzpomínky se zpravidla stáčejí ke globální pandemii a pomalému rozjezdu nových a z tehdejšího pohledu radikálních omezení našich životů. Vzpomínat se ale dá i jinak. „Vypukl chaos. Investoři se freneticky snažili vyměnit akcie za peníze, ale nikdo je nechtěl kupovat. Nikdo nechtěl ani dluhopisy americké vlády, ten nejbezpečnější cenný papír, co existuje. Trh přestal fungovat a hrozila panika větší než po pádu Lehman Brothers.“ Takhle jaro 2020 popisuje v loni na podzim vydané knize Shutdown: How Covid Shook the World’s Economy (Odstávka: Jak covid otřásl světovou ekonomikou) americký historik Adam Tooze.

Panika nakonec nepropukla. Do hry vstoupila americká centrální banka (Fed) a skřípající kolečka globálního finančního systému začala promazávat. A to osvědčeným způsobem, jemuž většina obyvatel planety nikdy neporozumí: během šesti týdnů několika kliknutími na klávesnici virtuálně „natiskla“ a do americké ekonomiky poslala jen těžko představitelných 2,3 bilionu dolarů. Obdobně pak reagovaly i ostatní centrální banky v západním světě. Šlo o historické sumy peněz, ale na pozadí rozbíhajících se uzávěr škol a firem svět snadno ztrácel ze zřetele spoustu zásadních věcí.

Při zpětném pohledu dnes vidíme, že právě zde se psal jeden velký příběh pandemie. Právě tehdy vrcholil jeden z nejmasivnějších trendů minulého desetiletí. Od globální finanční krize v roce 2009 se…