Zase temné časy?

Minulé pondělí ráno bylo jasné, že desetiletý barmský pokus o demokratickou vládu má přestávku, nebo rovnou končí. Armáda zatkla přední postavy vládní Národní ligy pro demokracii, včetně její lídryně (a předtím dlouholeté vůdkyně opozice) Aun Schan Su Ťij. Není známo, kde zatčení politici jsou. Armáda je obvinila z nejrůznějších přečinů a zločinů, od pobuřování po porušování protiepidemických opatření. V průběhu uplynulého týdne vojáci upevňovali uchvácenou moc, v zemi se ale také zvedal odpor.

Pomalu a odhodlaně

Představitelé vojska do poslední chvíle přesvědčovali veřejnost, že se k puči nechystají. Jejich nespokojenost s výsledky voleb z loňského listopadu ale byla zřejmá. Byly to teprve druhé volby od chvíle, kdy armáda v roce 2011 předala po 49 letech vojenské diktatury část moci občanům, a Národní liga pro demokracii v hlasování výrazně uspěla. Armáda měla podle pozorovatelů obavy, že se civilní vláda pokusí oslabit její moc, která je podle deset let starých dohod velká – vojsko má zajištěná křesla v parlamentu i v regionálních sněmech, má právo veta v otázkách bezpečnosti, dosazuje své ministry do silových rezortů. K tomu je třeba připočíst velké ekonomické zdroje, které armádní špičky nastřádaly za téměř padesát let své totální moci.

Puč vysvětluje armáda údajnými listopadovými volebními podvody, pro něž ale nemá žádné důkazy a které rozhodně vyloučil soud. Kromě zatýkání předních postav vlády se zatím žádné velké represe na ulicích barmských měst nekonají. Armáda vyřadila z provozu sociální síť Facebook, kde se nejvíce organizoval občanský odpor. V největším městě Rangún se občané odhodlali k veřejným protestům, přidali se studenti, učitelé, lékaři a zdravotníci. „Dlouho jsme žili v temných dobách, a pak jsme dostali naději. Teď se zase máme vrátit do tmy?“ říká jedna z mladých protestujících na široce sdíleném postu na sociálních sítích. Minulý pátek se zdálo, že nenásilný občanský odpor proti armádnímu puči rychle roste.

Čínští přátelé

Velký mezinárodní kredit ztratila barmská civilní vláda, které Su Ťij v podstatě předsedala z pozice státní kancléřky, v roce 2017. Su Ťij, mezinárodně uznávaná a dlouholetá hlava opozice, tehdy nedokázala nebo nechtěla zabránit masakrům barmské muslimské menšiny Rohingů, které podporovala a přímo prováděla armáda.

Bez ohledu na toto selhání barmské demokratické reprezentace všechny západní země puč odsoudily a vyzvaly armádu, ať moc vrátí zpátky civilní vládě (která ještě zcela nevyklidila pole, zhruba sedmdesát poslanců v pátek stále odmítalo opustit budovu parlamentu). Z odsouzení Západem i novým americkým prezidentem Bidenem si barmské vojsko zatím žádnou hlavu nedělalo. Mohlo se spoléhat na podporu Číny, která je dlouholetým spojencem barmské armády. Čína také zablokovala rezoluci OSN, jež by puč odsoudila.