Věci vzhůru nohama

Ve výroční zprávě o posluchačských zvycích uplynulého roku společnosti Spotify se nachází výstižná věta: „Pokud se v roce 2020 celý svět obrátil hlavou dolů, pak v roce 2021 jsme si už zvykali vidět věci vzhůru nohama.“ Uplynulých dvanáct měsíců to popisuje dokonale.

Po prvním roce pandemie nastala mírná úleva, přišlo vydechnutí a s ním méně času stráveného v izolaci. Z hlediska populární hudby to znamenalo, že některé věci se odehrávaly jako dřív, a některé naopak vůbec. Během letní sezony se sice nesměle vrátily koncerty, ale obří festivaly ani velká světová turné stále nepřipadaly v úvahu. Do toho vtrhla záplava nových alb, která hudebníci vytvářeli nejen v lockdownu, ale dokonce ještě před ním – pouze zjistili, že nemá smysl je déle skladovat a čekat, až se vrátí jakýsi předpandemický normál. To by se také nemuseli dočkat.

Ta nejsilnější hudba roku 2021 neoslovovala davy, protože žádné davy se ani nemohly scházet. Tento stav charakterizovalo i to, že s výjimkou Kanye Westa se opravdu největší komerční jistoty současnosti odmlčely, a také Taylor Swift se věnovala opětovnému nahrávání a vydávání svých starých alb. Se stagnujícím koncertním průmyslem a celebritami první ligy v hibernaci se tak najednou otevřel prostor zkoumat, co se děje na menších scénách, v místech, kde tvoří nováčci, pro něž není živé hraní zas tak podstatné. Když přestaly zářit ty největší hvězdy, najednou vyniklo světlo těch ostatních a jejich sdělení.

Bez možnosti srocovat davy promlouvala…