Slyšeli jste, co nám dělají?
Krize na ukrajinské hranici trvá a z Ruska přicházejí špatné zprávy
Do nového roku vstoupí Evropa s obavou z nové války na východě. Rusko, které už několik týdnů shromažďuje vojsko na hranicích s Ukrajinou (kterou v roce 2014 napadlo, vede s ní válku a část jejího území okupuje), se svými hrozbami nepřestalo. Naopak stupňuje tlak.
I když ruský prezident Vladimir Putin záměr znovu na Ukrajinu vpadnout popírá, na ruské straně hranice přibyly v poslední době ke stotisícovému těžce vyzbrojenému vojsku raketové systémy Buk. Ty jsou určené k sestřelování letadel. V roce 2014 jednou takovou raketou sestřelili nad východní Ukrajinou proruští ozbrojenci civilní letadlo MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, na jehož palubě zemřelo 298 lidí. Podle vojenských analytiků dává přítomnost systému Buk v případě invaze jasný smysl – jejich úkolem by bylo vyřadit ze hry leteckou podporu bránícího se ukrajinského vojska.


Putinův režim vydává hromadění vojska na ukrajinské hranici za obrannou nezbytnost před hrozbou domněle agresivního Západu a stáhnout armádu podmiňuje rozšiřující se sadou požadavků. Zaprvé chce po NATO záruky, že Ukrajinu nikdy nepřijme za člena – což Aliance odmítá s tím, že Rusové nemohou mít žádné veto v otázce ukrajinské budoucnosti. Dál Putin chce, aby ukrajinská vláda začala jednat s proruskými separatisty na východě svého území – což zase odmítá Ukrajina s tím, že jsou to bandité a teroristé a jednat o dalším osudu svého území bude jen s Moskvou, která je drží u moci a bez níž by se dvě jejich nikým neuznané „suverénní republiky“ na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu