Kde že to končí ženská svoboda?

Psát o filmovém dokumentu, jehož hlavním protagonistou je bývalý kolega, je poněkud ošemetné. Filmový obraz zachyceného člověka se nutně střetává s vlastní profesní, respektive obecně lidskou zkušeností. V případě snímku Síla, v němž režisér Martin Mareček předkládá svůj pohled na filmového kritika a nepřehlédnutelného místního bojovníka proti „toxické maskulinitě“ Kamila Filu, je nicméně potřeba se na tento křehký led pustit. A to nejen kvůli tomu, že snímek odvážně zkouší průzkum tak zásadního tématu, jakým je mužská krize středního věku, jejíž projevy můžeme vzhledem ke stále dominantní přítomnosti mužů ve veřejném prostoru sledovat všude kolem sebe.

Síla byla v předpremiéře (do kin přijde v lednu) uvedena na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, kde získala cenu za nejlepší střih pro Janu Vlčkovou. Nyní je na festivalových stránkách ke zhlédnutí on-line. Vzhledem k těkavé látce a hlavně populární ústřední postavě půjde zřejmě o jeden z nejdiskutovanějších filmů sezony. Mareček časosběrný snímek realizoval mezi pětatřicátým a čtyřicátým rokem Filova života. Původní záměr spočíval v zachycení experimentu s užíváním anabolických steroidů, jenž měl vyústit ve Filovu transformaci ve fyzického nadmuže. Někdo si v jeho věku koupí motorku, jiný pořídí milenku, on se rozhodl pro doping. Z plánů nicméně rychle sešlo.

Síla nakonec vypráví o střetu Filova mediálního obrazu s realitou, jež pro něj vůbec nevyznívá příznivě, a to je opravdu velmi…