Tentokrát je to jinak

Stali jsme se nedávno svědky okamžiku srovnatelného svým významem s vypuštěním družice Sputnik do vesmíru? Deník Financial Times oznámil, že Čína v srpnu vyzkoušela hypersonickou střelu, i když Peking toto tvrzení odmítá. Náčelník generálního štábu, generál Mark A. Milley, zbrojní test přirovnal ke klíčové události studené války. „Nevím, jestli je to stejné jako Sputnik,“ prohlásil, „myslím ale, že je to významem hodně blízko.“

Milley by měl oprášit své učebnice historie. Čínský test nemá se Sputnikem nic společného a opačné tvrzení jenom dál přiživuje nebezpečné paranoidní nálady, kterých je dnešní Washington plný.

Pro připomenutí, první umělou družici, Sputnik, vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu Země 4. října 1957. Spojené státy i Sovětský svaz v té době plánovaly družicové lety již léta a skutečnost, že Moskva byla rychlejší, znamenal pro Američany obrovský šok. Sputnik přišel po sérii ruských jaderných testů a naznačil, že i v další klíčové oblasti, v dobývání vesmíru, má Sovětský svaz náskok.

Sputnik znamenal kosmickou revoluci. Hypersonické střely jsou naopak něco jako včerejší zprávy. Hypersonická střela se pohybuje pětinásobkem rychlosti zvuku nebo ještě rychleji. Spojené státy i Sovětský svaz však od roku 1959 rozmisťují mezikontinentální balistické střely schopné překročit rychlost zvuku až dvacetkrát. Téměř nadzvukovou rychlostí létaly dokonce i německé rakety V2 nasazené na sklonku druhé světové války proti Paříži. Vědec Stanfordovy univerzity…