Radost i tíha

Jste první ženou v čele Univerzity Karlovy za bezmála 700 let její existence. Co to pro vás znamená?

Je to velká radost, ale také velký závazek i jistá tíha. Beru to tak, že jsem pro všechny svoje kolegyně, studentky, akademičky prolomila jeden skleněný strop.

Zároveň víme, že lidé, kteří jsou takto někde první, bývají pod větším drobnohledem právě proto, že jsou první.

Je to součástí onoho závazku, který cítím. Ale jsem přesvědčená, že se svým týmem všechny úkoly, které před námi jsou, zvládneme. Taky proto, že jsem týmový hráč a jsem zvyklá pracovat na víc než 100 procent.

Získala jste větší počet hlasů než vaši předchůdci ve funkci, Václav Hampl či Tomáš Zima. Máte tedy silný mandát?

Vnímám to jako silný mandát a znamená to pro mě ještě větší motivaci pro to, abych nezklamala důvěru, kterou mi zástupci fakult dali.

V tuzemském systému nicméně rektor sice má odpovědnost za chod univerzity, ale jinak nemá příliš velké manévrovací pole.

Tíha rozhodnutí je sice nakonec vždy na rektorovi nebo rektorce, ale právě proto je velmi důležitá komunikace a spolupráce a na akademické půdě jsme navíc zvyklí vnímat názory druhých a diskutovat. Jak fakulty, tak Vědecká rada či Akademický senát pro mě budou velmi silnými partnery. Jsem přesvědčená o tom, že tam, kde je otevřená debata, kde panuje důvěra, tak tam není nutné nikoho do…