Ukradne Zeman další volby?

Vzrušení diváků stoupá, Ronaldovy kopačky se zarývají do trávníku a při každé změně směru dav obdivně vydechne. Brána se blíží a obránci marně prodlužují krok, Ronaldo naznačí kličku doprava, ale pak míč vede opačným směrem. Obránce padá, Ronaldo si posune míč na střeleckou nohu a záhy už jen všichni sledují, jak brankář marně protahuje konečky prstů. Míč končí ve vinglu brány a všichni burácí nadšením. Hráči se objímají, Ronaldo se objímá… ale co to? Rozhodčí upažuje, gól neplatí? Co? Proč? Sudí vytahuje píšťalku z úst a vysvětluje: „Dnes uznám gól jen hráči, kterému ještě nebylo třicet.“ Nikdo nechápe, muž v černém se zbláznil.

Je to nesmysl? Je, jenže tohle nás už možná čeká na podzim po parlamentních volbách. Prezident se rozhodl změnit pravidla, dopředu oznámil, že nebude respektovat výsledek voleb. Nejmenuje totiž premiérem vítěze voleb, ale jen Andreje Babiše. Zabalil to sice do vysvětlení, že nejmenuje lídra vítězné koalice, nýbrž jen vítěze strany, to je však to samé.

„Výhra ve volbách se měří počtem získaných mandátů,“ řekl Zeman MF DNES. „Dodal bych počtem získaných mandátů pro konkrétní politickou stranu. Nikoli pro koalici. Uvědomte si, že ty dvě koalice, které teď vznikly, jsou v podstatě hozením záchranného lana stranám, které by možná do parlamentu nepronikly.“ Zeman tak říká, že volič je hlupák, který neví, koho volí, proto musí prezident rozhodnout, kdo je vítěz.

Může tak teoreticky nastat situace, kdy blok Pirátů a STAN získá čtyřicet procent hlasů, blok Spolu stejně a ANO jen dvacet, ale Zeman přesto svěří vládu Babišovi. Prezident má dva pokusy na jmenování premiéra, když ty dva pokusy nezískají většinu ve sněmovně, šanci vybrat budoucího předsedu vlády dostane šéf sněmovny. Měsíce tak může Česku vládnout kabinet, jejž Česko nechce.

To už nemá s demokracií nic společného, ale Zeman není demokrat, ukázal to ostatně několikrát. Vůli voličů nerespektoval už v roce 2013, kdy jmenoval vládu ze svých kamarádů, i když byl proti řádně zvolený parlament. Zemanova podmínka jmenovat vítěze strany, a ne volební koalice, je stejně relevantní, jako kdyby slíbil, že premiérem jmenuje jen muže, jehož příjmení začíná na „B“ a končí na „š“. I když tahle podmínka by šla akceptovat, ale raději mu to neprozrazujte.

Zemanovi ústava umožňuje jmenovat, koho chce. Tvůrci ústavy mysleli na situaci, že by v zemi hrozila nedemokratická vláda a chtěli dát hlavě státu prostor k manévrování. Těžko mohli počítat s tím, že ten nebezpečný odpůrce demokracie bude prezident.

Co s tím? Zeman nechce jen automaticky podpořit Babiše. Chce i znejistit opozici, zasít svár. Třeba je ponouknout, aby opustili koalici a větší strany nabídly těm menším místa na kandidátce. Což je pro malé strany neakceptovatelné. Nebo počítá se situací po volbách, kdy jmenuje Babiše a bude doufat, že některý z opozičních bloků (či jejich část) nevydrží a půjde s ANO do vlády.

Snad se nově vzniklé koalice znervóznit nenechají a poučily se, že autoritářům se neustupuje. A pro voliče by to měla být ještě větší motivace podpořit opoziční bloky. Čím silnější budou, tím viditelnější bude zvůle hlavy státu, která chce veřejnosti ukrást volby a potažmo vládu. Když by byly bloky hodně silné, mohly by – v krajním případě – změnit i ústavu a pravomoci prezidenta.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor