Práce nám lásku neoplatí

Co byste udělali se svým časem, pokud byste nemuseli pracovat?“ Tak zní oblíbená otázka americké novinářky Sarah Jaffe, kterou léta pokládá lidem na rozličných pozicích. Odpovědi bývají pestré i překvapivé, jenže po nich obvykle následuje rychlý návrat do reality: práce pro většinu lidí není dobrovolnou volbou a peníze je potřeba vydělávat. Ani to by však podle převládajícího étosu současného světa práce neměla být překážka na cestě k pocitu naplnění, který by nám zaměstnání spolu s potěšením mělo zprostředkovat. Svou práci bychom měli dělat rádi i proto, že ji máme rádi. „Vyber si práci, která tě baví, a ani jediný den nebudeš muset pracovat,“ říká jeden z mnoha motivačních citátů.

Pakliže tomu tak není, není přece problém začít se poohlížet jinde nebo přemýšlet nad tím, kde jsme udělali chybu a zda jsme pro dosažení tohoto stavu nedělali málo. Viděno pohledem dnešních zaměstnavatelů, je ideální pracovník podle Jaffe je veselý, flexibilní, chytrý, kreativní a starostlivý, buduje si síť kontaktů, svou práci miluje, ale zároveň je schopný ji rychle vyměnit za jinou, přičemž nehledí na prodlužující se pracovní dobu ani rozpíjející se hranici mezi prací a domovem.

Tyto představy Sarah Jaffe charakterizuje jako „mýtus práce z lásky“ (labour of love myth) a zároveň si všímá, že už pomalu přestává fungovat jako dostatečné odůvodnění pro to, aby lidé prací trávili čím dál větší množství času a nejlépe byli neustále k dispozici, přitom často bez garance jistot v podobě…