Velký třesk i minulý víkend

Dějiny jsou jeden zatracený fakt za druhým,“ poznamenal v roce 1957 ve svém opusu Studium dějin Arnold J. Toynbee. Britský historik tehdy kritizoval dogma historických dat a faktů a separování vědění do oddělených disciplín, které podle něj ovládalo myšlení na úkor chápání vzorců a dějinných rytmů. Jeho samotného nezajímala historie národů či ras, ale civilizací vznikajících a zanikajících v pravidelných cyklech. Z podobné skepse ke smysluplnosti hromadění faktů vyšel zhruba o půlstoletí později americký historik David Christian. Jen perspektivu posunul o kus dál. Z mnoha civilizací na jednu rostoucí v čase do složitosti i dosahu, na vesmír a víc do mainstreamu. A s tím vším prosadil atraktivní termín Velká historie (Big History).

Velká historie sleduje jiné příběhy a témata než historie národů, států, osobností či konkrétních událostí. Zkoumá, jak dějiny lidstva zapadají do mnohem větší mapy. Do dějin planety a kosmu. Z Christiana se před třemi lety stala svého druhu celebrita mezi historiky, když jeho knihu Origin Story: A Big History of Everything (Příběh původu: Historie všeho) označil za svou nejoblíbenější historickou publikaci Bill Gates. Zakladatel Microsoftu zároveň financuje Christianovu snahu zavést online kurz o Velké historii do výuky základních škol po celém světě. Podle jejích příznivců (od roku 2011 existuje International Big History Association) je totiž Velká historie – v době, kdy lidstvo čelí globálním problémům, jako je třeba změna…