Když přestane fungovat hlava

Tereza Dvořáková začala mít potíže se spánkem, soustředěním i řečí poté, co loni na podzim prodělala covid-19. Pro lékařku a výzkumnici působící v oddělení spánkové medicíny a chronobiologie v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se tak osobní zkušenost promítla do pracovního zájmu. Nyní Dvořáková pracuje na první tuzemské studii, která zkoumá právě souvislost mezi covidem a narušeným spánkem, ale i dalšími neurobiologickými následky nemoci.

Výzkumníci NÚDZ mají za sebou pilotní studii. Ze zhruba tisícovky respondentů jich nadpoloviční většina špatně spala nebo trpěla intenzivními nočními můrami, necelá polovina se pak potýkala s výpadky paměti, potížemi při formulování slov či „mozkovou mlhou“, tedy pocitem zpomaleného myšlení. U některých těžších případů pak „long covid“, jak se přetrvávajícím následkům nemoci přezdívá anglicky, dokonce znamenal několikaměsíční vyřazení z pracovního procesu. „Zejména pro mladší lidi to je obtížná situace, kdy jim ze dne na den přestane fungovat hlava, jak to sami popisují,“ říká Dvořáková.

Přestože tisíc respondentů je považováno za reprezentativní počet i v zahraničních studiích, v NÚDZ by rádi v další fázi výzkumu vzorek rozšířili alespoň na desetinásobek. „Tady platí – čím víc, tím líp,“ říká výzkumnice NÚDZ. „A potřebujeme, aby se zapojili nejen lidé, kteří mají obtíže, ale široká populace.“ Zapojit se tedy může kdokoliv, kdo covidem onemocněl (i bezpříznakově), a to vyplněním dotazníku na speciálním webu, který NÚDZ zřídil na…