- Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Žádné jedno zvíře není, nemůže být politické. Každé stádo, hejno, smečka, roj… politické je: uvnitř svého společenství si dokáže najít a uznat vůdce a starat se o mladé a slabé. Mezi zvířecími druhy to často funguje jako ve vztahu přítel–nepřítel. Což je podle klasika esencí politiky. Pak jsme ovšem my lidé za těmi stády, hejny docela zaostalí. V přírodě je uvnitř druhů i mezi druhy plus minus rovnováha, kterou my lidé narušujeme. Čím dál tím víc. Je mezi námi zkrátka málo politiky jako usmiřování a empatie. A příliš mnoho politiky jako boje černé s bílou, dobra a zla, pravdy a lži. Tedy nepřátelství.
- Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Docela jistě to byla téměř celonárodní rezignace na odhodlání ze srpna 1968. To byl začátek normalizace: podzim a zima 1968, rok 1969 a 1970… Pro mě šok. Jeden aby si hodil mašli. Tak jsem se dal k těm, kteří si taky zoufali, ale mašli si nehodili.
- Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Když jsem koncem května 1945 na kladenském náměstí na schodech morového sloupu neuměl naši hymnu a jedna stará paní se nade mnou horšila. Stál jsem tam zahanben s mámou, táta vyhublý koncentráčník stál mezi jinými na balkoně radnice. Byly mi tenkrát čtyři a půl a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
