Vakcínu? Nechci!

Poslední rok s koronavirem se dá bez nadsázky nazvat rokem čekání na vakcínu. V Česku se první lidé mohli naočkovat z první várky vakcíny v neděli po Vánocích. Hned s počátkem očkování vyvstala vedle otázky, jestli a kdy bude k dispozici dost vakcín a zda se podaří vytvořit dobrý systém, jak je vpravit do paží lidí, ještě jedna neznámá. Jestli těch paží bude dost na to, aby se podařilo zabránit dalším lockdownům a zastavit tak pád země k ekonomickému dnu. Ochota Čechů nechat se naočkovat se v průzkumu agentury STEM vyšplhala koncem roku jen ke 40 procentům, přičemž podle vládních propočtů je pro naději na návrat předkoronavirových pořádků potřeba naočkovat 65–75 procent dospělé populace. Co lidem vadí na látce, která vznikla, aby jim dala život do pořádku?

Ani nevím, čemu věřím

Markéta Křížová pracuje jako pečovatelka v jednom z domovů pro seniory v jižních Čechách. Ve kterém přesně, to si nepřeje zveřejnit, aby zbytečně k tomuto pracovišti a svým názorům nepoutala pozornost. Zvláště proto, že, jak si všimla, společnost očekává, že při své práci se starými lidmi se proti nemoci covid-19 nechá očkovat automaticky a bez odkladu. Lidé její profese mají podle plánu přijít na řadu jako příjemci vakcíny ještě před běžnou populací.

„Já se ale očkovat nenechám. Nechci být pokusný králík,“ říká pečovatelka. „A mám kolem sebe spoustu lidí, kteří uvažují stejně. Nechci to tak moc, že pokud by třeba rodinám našich klientů vadilo, že se o jejich blízké stará pečovatelka bez vakcíny, raději tu krásnou práci opustím.“

To, že by na ní vláda dělala pokusy, odečítá z příliš krátkého času, který uplynul od chvíle, kdy se nový koronavirus počátkem loňského roku rozšířil z Číny na všechny kontinenty a Světová zdravotnická organizace označila nákazu za pandemii. Vakcína podle jejího mínění vznikala příliš krátkou dobu na to, aby mohla být dokonale odzkoušena a označena za bezpečnou.

O skutečnosti, že při vývoji vakcíny (zatím je v EU schválena vakcina farmaceutických společností Pfizer/BioNTech a Moderna) nešlo o novou metodu, ale na jejím vývoji se pracovalo dvě dekády a po objevení se nového koronaviru se ve skládačce měnila kódovací informační složka tak, aby vyvolala imunitní reakci právě v případě nové nemoci covid-19, zatím neslyšela. Slyšela a četla však informaci, že testovací fáze schválené vakcíny probíhaly ve zrychleném režimu – a fakt, že se do testování zapojil velký počet center, a mohlo tedy proběhnout na vzorku asi 40 tisíc lidí, ji neuklidnil. „Nevíme, co to udělá dlouhodobě, jaké vedlejší účinky bude vakcína mít po letech,“ namítá Markéta Křížová. Uklidňování odborníků, že to je sice pravda, protože dlouhodobě zatím působení nového typu vakcíny logicky sledovat nemohli, ale s největší pravděpodobností že nebudou vedlejší účinky znamenat nic dramatického, považuje za „mediální masírku“. „A zdá se mi, že ta masírka, že vakcína je jediné možné řešení, je daleko větší než nějaké ucelené a pravdivé informace zahrnující i pochybnosti, které bychom měli mít. Chybí mi nějaké vysvětlování, porovnání závažnosti covidu s chřipkou například, na kterou se přece taky umíralo,“ říká.

Markétu Křížovou zároveň mate, že kolem ní prodělala nemoc spousta lidí a neměli přitom vážné příznaky, někteří dokonce žádné. „Takže pokud tu strašně nebezpečnou nemoc člověk zvládne vyležet doma během deseti dnů bez nějakých léků, tak přece není důvod k očkování.“ Kolem ní v domově pro seniory sice někteří klienti zemřeli „s covidem“, jak říká, ale není podle ní možné říct, že „na covid“, to že se přesně neví, přesně takhle totiž prý dříve oslabení staří lidé umírali na chřipku. A při pohledu na čísla zveřejňovaná ministerstvem zdravotnictví vidí, že „počet mrtvých a těch s vážným průběhem je mnohem menší než počet uzdravených – tak to tak zlé nebude“.